Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Slavného hunského náčelníka Attilu čeká nejdůležitější bitva jeho života. Když padne podvečer, odebere se proto za šamanem, aby si od něho nechal předpovědět budoucnost. Je napjatý. Ví, že ho nečeká nic lehkého. Jakmile vstoupí do šamanovy jurty, muž se ukloní a záhy se dá do věštění. Co nechvalně proslulému hunskému vojevůdci řekne?
Šaman si
Zlověstný hrabě Guifred Estruch je v historii Španělska velmi kontroverzní postavou. Někteří jej považují za mýtus, druzí za skutečnou historickou postavu. Jaké skutky jsou s ním spojovány a proč je považován za „španělského hraběte Drákulu“?
V době, kdy vrcholily boje mezi křesťanskými a muslimskými vojsky na Pyrenejském poloostrově, bylo v armádě
V dnešní době jsme si v našich obchodech zvykli na přítomnost cizokrajného ovoce. Často však neznáme jeho léčivé vlastnosti či symboliku. Zajímavým ovocem je v tomto smyslu bezesporu granátové jablko (Punica granatum).
Starověké civilizace
Granátové jablko bylo ceněno už ve starověkých civilizacích, například v Mezopotámii, Egyptě nebo
Ve folkloru původních obyvatel Srí Lanky se dochovalo mnoho zmínek o záhadném chlupatém tvorovi pojmenovaném nittaewo. Žil v menších skupinách, pohyboval se vzpřímeně. Říkalo se, že k dorozumívání používá i svůj vlastní jazyk. Mohlo by se jednat o neznámého hominida, o jehož reálné existenci zatím nemáme standardní vědecké důkazy?
Římský spisovatel
Vesnice Veselice je v současnosti částí východočeské obce Velká Jesenice. Kdysi zde stával hrad, který zanikl v šestnáctém století. Podle legend měla tato pevnost disponovat i systémem podzemních chodeb. Kam vedly? Co se v nich může nacházet?
Archeologické průzkumy naznačily, že v lokalitě vesnice Veselice se mohlo nacházet i raně středověké hradiš
