Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Poté, co nacistická myšlenka o nadřazenosti Árijců získá na popularitě, rozhodne se vůdce SS Heinrich Himmler (1900–1945) najít sídlo pro zástupce čisté rasy. S tím mu díky své údajné schopnosti nahlížet do minulosti pomáhá rakouský spiristista Karl Maria Wiligut (1866–1946), často přezdívaný Himmlerův Rasputin.
Volba padne na renesanční hrad v severozáp
Indiáni bojující za vlastní zemi, tvrdě pracující zemědělci, honáci dobytka, stavitelé železnice a množství ozbrojených band i strážců zákona.
Období amerického Divokého západu je dodnes plné legend, mýtů a nejednoznačných historických osobností i událostí. Jaké záhady související s tímto chaotickým obdobím se dodnes nepodařilo rozluštit?
[gallery ids="132994,132993,132992,132991,132990,132
Letecké mapování terénu odhaluje na mnoha místech střední Evropy a Britských ostrovů pozůstatky kruhových staveb. Zřejmě jde o předchůdce slavných kamenných kruhů. Kdo tyto rondely postavil a jaký je jejich účel? Vědci stále tápou a hypotéz je nepřeberné množství. Jsou to závodiště, obětiště, astronomické observatoře, nebo snad slouží k usměrňování tajemných zemských energií?
[gallery size="ful
Velikonoční ostrov je zvláštní a tajuplné místo známé především díky svým monumentálním kamenným sochám zvaným moai. Kdo je postavil? A za jakým účelem? V posledních měsících se badatelé údajně přiblížili k rozluštění této záhady, která po staletí vyzývala lidskou představivost! Vydá ostrov svá tajemství?
Přijde to jako rána z čistého nebe.
Gisors býval důležitý hrad, který měl upevnit anglické državy v Normandii. Tato středověká fortifikace je ovšem spojena i se záhadou templářských rytířů. Dokonce se spekuluje, že by právě zde mohla být ukrytá odpověď na otázku, kam se poděl legendární poklad tohoto rytířského řádu.
Ve čtrnáctém století bylo na hradě vězněno několik prominentních te
