V roce 79 našeho letopočtu pod sebou sopečný prach z Vesuvu pohřbí výstavní starořímské sídlo Pompeje v italské Neapoli. V jejich zdech zůstanou uchována tajemství zdejších obyvatel. Žili ve městě členové uzavřených spolků, jak tomu nasvědčují některé nálezy?

Díky záznamům římských historiků i archeologickým vykopávkám si dnes můžeme udělat poměrně ucelenou představu o tom, jak vypadala zkáza Pompejí. S některými nálezy si však dnešní badatelé nevědí příliš rady.

Takzvanou Vilu mystérií, která se nachází asi 800 metrů za městem, například zdobí fresky, o jejichž významu dodnes panují spory. Na stěnách vily jsou vyobrazeni nazí či spoře odění lidé, kteří se účastní nějaké slavnosti či snad neznámého rituálu. O co jde?

Šlo o zasvěcovací obřady?

Podle některých názorů fresky vyobrazují zasvěcovací obřady Dionýsova kultu. Dionýsa uctívají staří Řekové jako boha vína a zábavy. Když do kultu přijímají nové členy, údajně při tom nechávají roztrhat živého býka a následně pojídají syrové maso.

Někteří z nich upadají do extatických stavů pod vlivem nápoje rulíku zlomocného. Scházeli se ve vile Dionýsovi vyznavači? Podle francouzského archeologa Paula Veyna (*1930) se fresky týkají zasvěcení do manželství. Podaří se vědcům zjistit, k čemu v budově docházelo?

Znepokojivý výjev

Roku 1896 odkrývají archeologové v Pompejích fresku, v jejímž středu se vyjímá lebka. Nad ní je umístěn velký úhelník, ze kterého je do středu temene lebky spuštěna olovnice (přístroj k měření výšky a hloubky).

Pod lebkou se vznáší motýl či můra a ve spodní části malby se nachází loukoťové kolo. Freska vzniká někdy mezi lety 30 př. n. l. až 14 n. l. Historikové se domnívají, že výjev představuje smrt, která stírá rozdíly mezi bohatými a chudými.

Někteří badatelé si myslí, že v domě se mohli scházet vyznavači filozofie Diogena ze Sinopé (asi 404–332 př. n. l.). Ten ve své době opovrhuje vymoženostmi civilizace, což některé badatele vede k domněnce, že freska znázorňuje pomíjivost lidského žití. Najdou se i odvážnější interpretace významu malby.

Zednářská symbolika?

Podle českého záhadologa Jana A. Nováka (*1951) se freska pozoruhodně podobá symbolice, kterou používají svobodní zednáři. „Nejobvyklejší znak zednářů má skoro stejnou kompozici:

nahoře je kružidlo rozevřené do stejného tvaru jako nástroj na mozaice z Pompejí pod ním písmeno G zespoda ohraničené úhelníkem. V souvislosti s římskou mozaikou je významné, že G to být nemusí, přičemž často jej nahrazuje právě lebka,“ upozorňuje spisovatel.

Tajné bratrstvo svobodných zednářů oficiálně vzniká až roku 1717 v Londýně. Sami zednáři však prohlašují, že se odkazují na mnohem starší tradici.

Je podobnost starověké fresky se znakem slavného uzavřeného společenství výsledkem náhody, nebo jde o důkaz, že zednářství má své kořeny hluboko v minulosti?