Pokud se v nejbližší době chystáte přesazovat domácí rostliny, zpozorněte. Jistě, Adéla, co nevečeřela, žije jen na filmovém plátně. Stejně tak zákeřní vědeckofantastičtí trifidi. Ovšem, prý se staly ještě horší věci.

Kdoví, jaké sazeničky či semena jste si to vlastně koupili? Jakoby váš fíkus po vás mlsně otáčel listy…

V historii objevíte řadu legend o masožravých rostlinách, které dokázaly ohrozit nejen hmyz, ale i velké savce včetně člověka. Zatím se takové exempláře nepodařilo objevit.

Možná však kdesi v džungli přežil záhadný  prehistorický druh, který baží po nějaké té libře lidského masa.

Masožravky pana Darwina

Všechny rostlinné druhy mohou získávat živiny pomocí jevu známého jako fotosyntéza. Zároveň však přijímají některé důležité prvky či minerály kořenovým systémem.

Když jsou však o ten správný koktejl minerálů a prvků v půdě ochuzeny, musí se rostliny pohlédnout někde jinde. Vida, kolem letí zrovna muška!! Náhradní zdroj minerálů byl objeven. To je evoluce, to dá rozum.

Masožravé rostliny zaujaly i velkého přírodovědce Charlese Darwina, který o nich napsal rozsáhlé pojednání.

Madagaskarský strom

Nejznámější legendu o masožravé rostlině, potažmo dřevině, zmiňuje článek v amerických novinách v roce 1874. Popisuje setkání německého badatele s tajemným rituálem na ostrově Madagaskar.

Cílem rituálu bylo přinést lidskou oběť masožravému stromu. Zpráva byla samozřejmě označena za novinářskou kachnu. Ovšem, takovými charakteristikami byla kdysi obdařena i zpráva o tom, že Země je kulatá.

Ostatně o pravosti legendy o lidožravém madagaskarském stromu se diskutovalo ještě v roce 1955.

Epilog

Jako schopná útoku na člověka byla v devatenáctém století označena i rostlina yateveo s předpokládaným výskytem v Jižní Americe a Africe.

Nejmenovala se tak náhodou rostlinka, kterou vám ochotně před měsícem darovala sousedka, nadšená pěstitelka? A propos, jestli váš fikus ještě nevečeřel, dopřejte mu alespoň správnou zálivku.