Přezdívá se jim Krysí národ. Žijí v malých místnostech a chodbách vybudovaných hluboko pod zemí. Příliš se nestýkají se světem na povrchu a nic neprozradí o nepřístupných částech podzemního města. Vítejte v neuvěřitelném světě pod povrchem hlavního čínského města Pekingu!
Mladá Číňanka Tchuej Ťia-žuej odemyká železnou mříž a opatrně sestupuje po schodech, které vypadají, že vedou do sklepních prostor domu. Jenže místo nich následuje dlouhá chodba a další schody dolů. Ochlazuje se, ale na to je žena zvyklá.
Překoná ještě jedny poslední dveře, za kterými se otevírá bílými zářivkami osvětlený tunel – jedna z hlavních ulic podzemního města. Někde dál jsou dveře do bytu, který Tchuej obývá se svým partnerem.
Do jednoho z tisíců obytných prostor, které se pod Pekingem nacházejí. Sama Tchuej upozorňuje, že podzemní město je obrovské a ani ona sama neví zdaleka o všech místech, která se v něm nacházejí. Ostatně opatrně naznačuje, že to možná ani vědět nechce. Co se to vlastně ukrývá pod nohama obyvatel hlavního čínského města?
Vzniklo jako obří kryt
Ochrana země před barbary, kteří by chtěli dobýt Čínu. Takový účel měl mít obří podzemní komplex pod Pekingem, který nechal vybudovat komunistický diktátor Mao Ce-Tung (1893–1976).
S výstavbou jeho vláda začíná v roce 1969, v době studené války, kdy byly diplomatické vztahy mezi Čínou a Sovětským svazem na pokraji jaderné katastrofy. Kryty zbudované pod hlavním čínským městem měly v případě potřeby pojmout až 300 tisíc lidí.
Podzemní chodby mohly navíc sloužit pro rychlé přesuny vojáků po různých částech města.
Jenže po úmrtí známého čínského diktátora se postoj Číny mění, vztahy se zlepšují a zpodzemního krytu se stávají obří ubytovny, kterými čínská vláda řeší masivní příliv vesničanů do centra Pekingu. Dnes už ale nejde o obyčejné ubytovny.
Pod Pekingem vyrostlo druhé město, které má vlastní obyvatele a podle všeho i do určité míry vlastní zákony.
Město krysího národa
Podle některých odhadů by pod Pekingem mohl žít v současnosti až milion lidí, který sám sebe nazývá Krysím národem. Zdaleka ne všichni z těch, kteří v podzemí žijí, mají totiž pravidelný kontakt se světem na povrchu. A platí to i naopak.
Obyvatelé žijící nad jejich hlavami si o Krysím národu vyprávějí různé legendy. Traduje se, že mezi lidmi pod městem se ukrývají zločinci nebo že to tam ovládají skvěle organizované mafiánské skupiny.
Americká profesorka Annette Kimová z Univerzity v Jižní Kalifornii, která se v Pekingu o podzemní město zajímala, poukazuje na to, že izolace Krysího národa je až neuvěřitelná. „Lidé na povrchu mnohdy netuší, co se nachází pod nimi.
Mezi oběma světy panuje jen velmi malý kontakt, takže mají strach, že je tam dole něco velmi nebezpečného,“ upozorňuje. Skutečně Mají ovšem i nějaké konkrétní zkušenosti, které by naznačovaly, že se pod Pekingem děje něco opravdu temného?
Stanice využívané armádou
Spekulace o tom, že pod Pekingem leží nějaký tajný armádní areál, podporují nejen nejrůznější zprávy o podivných zvucích ozývajících se z některých částí města v nočních hodinách, ale třeba i nejasnosti kolem trojice zastávek metra Fushouling, Gaojing a Heishitou, které jsou dlouhodobě oficiálně uzavřené a vchody do nich zazděné silnou vrstvou betonu.
Zatímco o dvou z nich se předpokládá (a čínská vláda to nikdy zcela nepopřela), že skutečně slouží potřebám tajného vojenského komplexu, ve kterém dost možná sídlí přímo i hlavní krizové řídicí středisko čínské armády, v případě Fushouling je vše daleko složitější.
Stanice bývala poslední zastávkou na lince 1, pak ale přišlo rozhodnutí o jejím znepřístupnění, které trvá dodnes. Co se v tamním podzemí odehrává?