Ozve se ohlušující exploze. Jen co odezní, začne archeolog Auguste Mariette sestupovat do tajuplného podzemního komplexu Serapeum v Egyptě. Aby se do něj dostal, musí vyhodit do povětří zapečetěný vchod. To, co následně spatří, mu vyrazí dech.
V Serapeu totiž objeví gigantické sarkofágy. „Pro koho byly určené?“ nechápe Mariette.
Dvanáct metrů pod povrchem. Přesně tak hluboko se pod nánosy písku nachází zřejmě nejtajemnější stavba, kterou postavili staří Egypťané. Takzvané Serapeum leží ve stínu Džoserovy pyramidy ve slavné lokalitě Sakkára. Jeho návštěva skutečně bere dech.
Hlavní chodba podzemního komplexu, vybudovaného před více než 3000 lety, totiž měří neuvěřitelných 150 metrů.
„Po jejích stranách je 24 bočních komor, přičemž v každé se nachází obrovský sarkofág,“ popisuje francouzský archeolog Christian Jacq (*1947).
Ty váží neuvěřitelných 100 tun a některé jsou vytvořené z nesmírně tvrdého dioritu. Bylo v staroegyptských silách něco takového vysekat? Podle záhadologa Briena Foerstera nikoli. Serapeum nemá být dílem faraonů ale mimořádně vyspělé mimozemské civilizace…
Socha jako indicie
Francouzský egyptolog Auguste Mariette (1821–1881) si mezi pouštními dunami čehosi povšimne. Jde o hlavu sfingy. Když roku 1850 místo vyčistí, vykoukne na něj vchod do podzemí.
V Serapeu, jehož labyrint chodeb měří přes 350 metrů, narazí nejen na největší sarkofágy na světě, ale i na robustní sochu býka. Egyptologové z toho vyvodí, že šlo o pohřebiště posvátných býků Ápisů.
Budoval by ale někdo tak náročnou stavbu jen pro ostatky zvířat? Těžko si to představit, na místě se koneckonců žádné nenašly. V podzemním komplexu navíc nejsou ani stopy po kouři či dýmu. Stavitelé ho tedy hloubili bez loučí. Čím si ale svítili? Nic jiného totiž Egypťané neměli k dispozici.
Zarážející přesnost
Povrch gigantického sarkofágu se leskne jako zrcadlo. „Přesnost, s jakou byly vytvořeny, odpovídá 21. století,“ domnívá se Foerster.
Podle něj tajemné Serapeum nevzniklo za vlády faraona Ramesse II. (vládl 1279–1213 př. n. l), jak se domnívají egyptologové, ale mnohem dříve. Vytvořit ho měla civilizace nesmírně vysokých bytostí pomocí technologie mnohem vyspělejší, než je ta naše.
Stěny hrobek totiž svírají na milimetr přesně pravý úhel. Také sarkofágy jsou vyhotoveny s až zarážejícím umem. Proti teorii o pohřebišti posvátných býků hovoří zejména jedna skutečnost.
Žulové a dioritové schránky jsou tak velké, že by každá klidně pojala tři tato zvířata.
Potomci padlých andělů?
Podle nejnovější teorie možná sarkofágy nepatřily mimozemšťanům, ale bytostem z ještě trochu jiného těsta.
„Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikali na zemi Nefilové,“ dočítáme se v knize Genesis.
Podle Starého zákona se totiž kdysi po naší planetě pohybovali potomci padlých andělů, kteří byli nesmírně silní a hlavně vysocí. Narazit na ně měli také Mojžíšovi zvědové.
„Připadali jsme si proti nim jako kobylky,“ hlásí svému vůdci. Ten měl přitom žít za vlády Ramesse II., za něhož došlo i k postavení Serapea. Legendární komplex tak možná nevznikl pro posvátné býky, ale jako místo posledního odpočinku Nefilů.
