Zvíře podobné bílému koni s jedním rohem uprostřed čela běží po louce. Je ztělesněním čistoty a symbolem světa kouzel. Jednorožec. Takto ho popisují pohádky a legendy. Jde však pouze o mýtus? Kde mají báje o podivuhodném zvířeti svůj původ? Mohli někdy dříve podobní tvorové existovat, anebo snad dokonce žijí dodnes?

Bílý kůň se šroubovitým rohem na čele, jak jednorožce líčí pověsti a fantasy literatura, pravděpodobně neexistoval. Avšak zřejmě nejde ani o pouhou bajku s nereálným základem. Aspoň tomu napovídají dochované historické prameny.

Zmínky o podobném stvoření můžeme najít v Bibli, mluví o něm antické spisy i středověké legendy. Byl v té době také častým námětem obrazů či soch. Jednorožec je také součástí britského státního znaku, kde v roli štítonoše drží vlajku Skotska.

Není to příliš mnoho zmínek napříč obdobími, uměleckými styly i kulturami na to, aby byl jednorožec pouhým výplodem fantazie?

Viděli ho v různých obdobích

O jednorožci se zmiňuje řada starověkých autorů. Prvním z nich je starořecký lékař a historik Ktésias (5. století př. n. l.), který ve svém spisu Indica popsal zvláštní zvíře, které prý žije v Indii.

Tam situoval výskyt jednorožců i proslulý řecký filozof Aristotelés (384–322 př.n.l.), který popsal hned dvě zvířata podobného vzezření. Opisovali snad od sebe? V období renesance a baroka nepozbývalo téma podivuhodného stvoření na významu.

Řada vzdělanců a filozofů včetně italského učence Leonarda da Vinciho (1452–1519), a dokonce i jednoho z největších českých myslitelů, Jana Amose Komenského (1592–1670), považovala jednorožce za skutečně existujícího tvora.

Různí další cestovatelé se s ním měli setkat například na Jávě či v Arábii, anebo dokonce na pláních okolo řeky Volhy.

Zoologové i historikové se domnívají, že předobrazem bájného jednorožce je zcela obyčejný nosorožec, případně některý druh antilopy či narval jednorohý. Kel z narvala, nazývaného též „mořský jednorožec“, dodnes zdobí některé barokní lékárny. Ve středověku byl navíc považován za zázračný.

Byl předobrazem nosorožec?

Existuje také další varianta o původu jednorožce, v hlavní roli je opět nosorožec. V dávných dobách žil v asijských stepích jednorohý nosorožec (Elasmotherium sibiricum).

Velikostně by se dal přirovnat k mamutovi, avšak přesto se dokázal překvapivě rychle pohybovat. Díky končetinám, které měly odlišnou stavbu a byly delší, než mají současní nosorožci, se běh těchto zvířat podobal cvalu koně.

Jednorozí nosorožci žili s lidmi po velmi dlouhou dobu. Podle objevu, který učinili v letošním roce vědci ze Státní univerzity v Tomsku při zkoumání fosílií, nalezených v Kazachstánu, přežilo toto zvíře ostatní podobné druhy o více než 320 000 let.

Podle radiokarbonové datace jsou kosterní pozůstatky totiž staré jen okolo 29 000 let. Důležité je, že tato zvířata žila vedle lidí  dostatečně dlouhou dobu na to, aby vzpomínky na jejich existenci přetrvaly v příbězích, předávaných z generace na generaci.

Tvor z jiné reality

Jednorožec se vyskytuje v legendách všech možných národů a setkat se s ním je prý možné i v evropských hvozdech. Je považován za zvíře s magickými schopnostmi.

Tuto jeho vlastnost popsal už český spisovatel a teolog Bohuslav Balbín (1621–1688) a nastínil v podstatě možnost, že jednorožec skutečně existuje, a to do dnešních dnů: „Jednorožec jest bestie, značně odolná vůči působení veškeré magie.

Tato vlastnost jest přizpůsobena schopností jednorožců jakýmsi přirozeným instinktem pronikat do jiných rovin reality a úspěšně se tak vyhýbat působení kouzel,“ míní tento vlastenecký literát. Mohli by tedy jednorožci pocházet z jiné reality?

Můžeme tím vysvětlit, proč někteří lidé i v současnosti tvrdí, že se s jednorožcem setkali?