Americké Mütterovo muzeum ve Philadelphii je jen pro silné žaludky. Ve svých sbírkách má totiž celou řadu lékařských unikátů, podivností i deformací. A nad tím vším se tyčí jedna kostra, jejíž minulost je jednou velkou záhadou.
V muzeu se najdou i „celebrity“ na poli lékařství.
Je tu například zhoubný nádor amerického prezidenta Grovera Clevelanda, sádrový odlitek spojených siamských dvojčat Changa a Enga Bunkerových nebo mozek fyzika Alberta Einsteina.
A k tomu sbírky deformovaných lebek, cyst a znepokojivě věrných voskových modelů částí těl s různými defekty.
Podivná podmínka
Zmíněná kostra má úctyhodných 228,6 cm, a v porovnání s vedle stojícími kostrami průměrně vzrostlého člověka a liliputána je to obr – však se taky jmenuje Americký obr.
V roce 1877 obra muzeu prodá jistý profesor A. E. Foot pod podmínkou, že se nikdo nebude ptát, komu kostra patřila.
To zavánělo nekalými praktikami. V 19. století bylo vykrádání hrobů na denním pořádku a zloději pak nebožtíky prodávali lékařským univerzitám a muzeím.
Nejčastěji se sice vykrádaly čerstvé hroby, kvůli zachovalým tkáním, ale i taková dvoumetrová kostra mohla představovat zlatý důl.
Totožnost stále neznámá
Jeden by myslel, že přes dva metry vysoký člověk bude všude vyčnívat, a tak bude lehké vypátrat jeho totožnost. Opak je ale pravdou. Dodnes nikdo neví, kdo obr byl – ledaže by to byl jistý urostlý trestanec Roy, uklizený ve vězení ve státě New York.
Dalším kandidátem měl být jistý John M. Baker ze státu Kentucky, který zemřel v roce 1861. Není ale možné to dokázat.
A sám kostlivec lékařům neřekne víc, než že zemřel zhruba ve věku 23 let, trpěl akromegalií (porucha, provázená nadměrnou produkcí růstového hormonu), a že před smrtí byl odkázaný na lůžko.