Dnes je v Praze na Jánském vršku v domě s poněkud podivným názvem „U osla v kolébce“ Muzeum mágů a alchymistů staré Prahy. Však má pro to všechny předpoklady.

Právě zde, v době panování Rudolfa II. měl svoji alchymistickou laboratoř jeden z nejznámějších alchymistů, Edward Kelley. Na půdě budovy v tzv. věži, kam se stoupalo nejstarším pražským točitým schodištěm, prováděl své pokusy, aby mohl císaři předvádět své kousky. Ostatně to měl odtud na hrad opravdu blízko.

Ve dvou podkrovních místnostech se Kelley pokoušet nejen o výrobu nejvíce žádaného tovaru a to zlata či kamene mudrců, ale také třeba homunkula, umělého člověka. V jedné místnosti muzea, tehdejší jakési čekárně a skladišti materiálu a rekvizit, jsou dnes zobrazeni hlavní aktéři té doby.

Je tu sám Kelley, jeho učitel John Dee a také císař Rudolf II. Překvapí však další postava, William Shakespeare. Konspirační teorie totiž předpokládá, že ti dva alchymisté byli ve skutečnosti jakýmisi špiony anglické královny na dvoře Rudolfa II. A že zde zaučovali do řemesla špionáže i Shakespeara.

Ten prý navštívil Prahu asi dvanáctkrát, takže na tom něco může být. Také John Dee prý podepisoval některé listiny dvěma kroužky pod stříškou (jako „jen pro oči královny“).

Historický objekt domu U osla v kolébce pochází z 16. století. Právě na dvorku domu je ona věž s prastarým, dřevěným točitým schodištěm, které možná navrhoval sám Kelley. Jeho tvar připomíná tzv. „spirálu života“.

PODIVNÝ NÁZEV DOMU

A jak je to vlastně s tím neobvyklým názvem domu? To prý jednou mladá matka volala z dvorku na magistra Kelleyho, že potřebuje pomoc pro své nemocné dítě. Při nečekaném poryvu větru zahlédla něco, co mělo být přísně utajeno.

Kelley měl již v rodné Anglii problémy se zákonem a za padělání úřední listiny mu kat prý uřezal obě uši, jak bylo v těchto případech zvykem. To Kelley maskoval dlouhými vlasy.

Když z výrazu mladé ženy Kelley poznal, že jeho tajemství je prozrazeno, tak prý ve zlosti přičaroval dítěti v kolébce oslí uši. Ale matka se modlila za své dítě vroucí modlitbou k Panně Marii. Ta prý chlapce hrozných uší zbavila. A tak zůstal jen název domu a freska na něm.

Dům však může skrývat i další tajemství po magistrovi. Jak připomíná jeden ze zakladatelů muzea, není to tak dávno, co se do jeho prostor vrátili turisté s podivnou fotografií. Na displeji fotoaparátu se jim objevila tajemná tvář jakéhosi přízraku.

Podle mínění odborníků na záhady je zřejmě tím duchem nepovedený exemplář umělého člověka: homunkula, kterého se pokoušel vytvořit magistr Kelley.