Fryštát, který byl původně samostatným městem a prvním nositelem městského práva, je nyní centrální historickou městskou částí statutárního města Karviná a tvoří jednu z devíti městských částí města.

Jako na každém historickém místě najdeme i zde mnoho starobylých mýtů, pověstí a legend…

Kdysi dávno prý ve starém Fryštátě stával kostel s vysokou věží, v němž byl zavěšen veliký zvon. Jednoho dne, když přišla povodeň, byl starý Fryštát zaplaven vodou a pod nánosy bahna skončily i některé měšťanské domy včetně kostela.

Kostelní věž se zřítila a zvon se propadl hluboko pod nánosy bahna. Měšťané se rozhodli postavit si nový Fryštát na vyvýšeném místě ve větší vzdálenosti od řeky.

Ztracený zvon nalezen!

O mnoho let později šel jeden chudý pasáček pást vepře na pole, kde dříve stával starý Fryštát. A jak si tak seděl pod stromem, všiml si, že jedna bachyně něco vyhrabala ze země. Byl to starý fryštátský zvon.

Lidé jej vytáhli ze země, položili na vozík a převezli do města, aby ho zavěsili do kostelní věže svého nového kostela.

Kněžna Ofka

Jednoho dne přijela do Fryštátu kněžna Ofka z Těšína, aby se na tento zvon podívala, neboť jeho velmi příjemný hlas bylo prý slyšet až u ní na hradě v Těšíně. A začala s fryštátskými radními vyjednávat, za kolik dukátů by zvon prodali.

Radní ale nechtěli zvon prodat. Kněžna však na ně tak naléhala, že jí radní slíbili prodat zvon za tolik dukátů, kolik by jich vysázela po cestě z Fryštátu do Těšína. Mysleli si, že kněžna na jejich podmínky nepřistoupí. Kněžna však ale nakonec souhlasila a ihned si zvon odvezla s sebou do Těšína.

Zvon si své místo vybral sám…

Zvon byl ale druhý den údajně zpátky ve Fryštátě. Kněžna se tomu podivovala a ještě ten den si pro zvon do Fryštátu znovu přijela. To se opakovalo třikrát, až kněžna nakonec pochopila, že zvon patří Fryštátu, a tak ho tam již ponechala…

Zázračný obraz Bohorodičky uzdravuje!

I další fryštátská pověst je spojena s kostelem. Za vlády fryštátského hraběte Gašína byl městským farářem Jan Buček. V jeho pokojíku na faře visel obraz Panny Marie s Ježíškem, k němuž se Jan mnohokrát obracel s prosbami o pomoc.

Jednoho dne Jan onemocněl a ztratil řeč. Když ležel na smrtelné posteli, ani se nemohl vyzpovídat a přijmout svátosti.

Janova rodina však nechtěla, aby zemřel bez těchto obřadů, a tak vzali obraz Bohorodičky s Ježíškem a položili jej Janovi na hruď v domnění, že se Jan Bohorodičce vyzpovídá ve svém srdci. Když se však obraz dotkl Janova těla, řeč se mu vrátila.

Ještě téhož dne se vyzpovídal, přijal svátosti a následně v klidu zemřel. Od té doby visí obraz ve fryštátském zámeckém kostele a údajně uzdravuje věřící.