V oblasti Moravského Krumlova se nachází jedna z největších těžebních oblastí evropského pravěku. Ve velkém se zde těžila hornina rohovec.

Kromě pozůstatků těžby se však našly i lidské kosti a další indicie svědčící o tom, že se mohlo jednat i o místo dávných, možná i hodně krvavých rituálů.

Hornina rohovec byla v mladší i pozdní době kamenné oblíbenou surovinou pro výrobu zbraní a nástrojů.  V lokalitě Krumlovského lesa byla tato hornina těžena v masovém měřítku. Nikdo neví, proč tomu tak bylo. Mluví se dokonce o fenoménu takzvané posvátné práce.

„Posvátná práce“

Archeologové si zatím nedovedou vysvětlit, proč docházelo k tak velké těžbě rohovce, když vytěžený materiál zůstával bez užitku na místě. Tvrdí ovšem, že lidé museli být přesvědčeni o smysluplnosti takové práce a vykonávali ji dobrovolně.

Možná ji prý chápali jako „posvátnou“ transcendentální“ činnost. Vrchol těžební činnosti v Krumlovském lese spadal do starší doby bronzové. Spekuluje se, že práce při těžbě mohla vyrovnávat i nějaké napětí v tehdejší společností. Jaké? Nevíme!

Otázky bez odpovědí

Těžba a zpracování rohovce probíhala na ploše několika desítek hektarů. Zajímavé je, že spolu s  artefakty „z pravěku“, se v lokalitě našly i keramické střepy z třináctého století.

Objevila se tak i teorie, že se v oblasti mohl někdo snažit o odstranění pohanské tradice. Takové konání je známo například ze západní Evropy, kde v době šíření křesťanství docházelo i k ničení megalitických staveb.

Primární záhadou Krumlovského lesa však zůstává obrovská, zdánlivě nesmyslná těžba rohovce. Byla snad samotná práce nějakým posvátným rituálem, který stmeloval tehdejší společnost v době, kdy lidé nemuseli pracovat na polích? Otázky, které klade záhadný Krumlovský les, zůstávají zatím bez odpovědí.