Druhá největší planeta sluneční soustavy je výjimečná díky tisícům prstenců, které ji obepínají. Jak tyto kruhové pásy vznikly? Astronomové si ani v současnosti nejsou jisti.

Saturn je zhruba stejně starý jako sama sluneční soustava. „Jeho jasné prstence musejí být podstatně mladší, protože ještě nestačily ztmavnout,“ domnívá se americký fyzik Laurance R. Doyle (*1953) .

Francouzský astronom Sébastien Charnoz spekuluje, že záhadné „věnce“ jsou zbytky po měsíci, jenž mohl být rozmetán jinou létavicí. Kruhové pásy se totiž skládají z prachu, kamení a kusů ledu.

Kdybychom všechen tento materiál slepili dohromady, vzniklo by podle fyzika Wing-Huan Ipa z Astronomického institutu Maxe Mlancka v Německu kulovité těleso s průměrem přes sto kilometrů, což je asi jako vzdálenost mezi Prahou a Hradcem Králové.

Takový objekt by prý mohla roztříštit kometa, dlouhá jako tři Václavská náměstí. „Podobné objekty se pravděpodobně nesrazí častěji než jednou za 30 miliard let,“ vypočítává Wing-Huan Ip.

MÁME NÁBOŽENSKÉ VYSVĚTLENÍ?

Vesmír prý přitom existuje přibližně poloviční dobu – asi 15 miliard let. I proto pokládá teorii o kolizi domnělého Saturnova měsíce za neuspokojivou. Jiní badatelé se domnívají, že vnější okraj prstenců leží na tzv.

Rocheově hranici (vzdálenost od planety, za níž rostou gravitační tlaky tak rychle, že roztrhají každý větší objekt – pozn. red.). Jsou fascinující točny pozůstatky po létavici, jež se blížila k Saturnu a překročila Rocheovu hranici?

Britský fyzik David M. Harris prohlašuje: „Spolehlivé vysvětlení nabízejí kreacionisté.“ Tito lidé věří, že celý kosmos je budován inteligentní bytostí, jíž říkáme nejčastěji Bůh.

Saturn se ovšem skládá převážně z plynů a má menší průměrnou hustotu než voda. Proč by tedy domnělý stvořitel modeloval zřejmě neobyvatelnou planetu? Saturn je mnoha hvězdáři považován za to nejkrásnější, co můžeme vidět na nočním nebi. Přitažlivý zůstává i díky svému tajemství.

Petr Woff