Skip to content

Záhady zámku Bojnice

Slovenský zámek v Bojnici měl podobný vývoj jako řada jiných z té doby. První dochované zmínky pocházejí z roku 1113. Nejprve to byla dřevěná tvrz, která se v průběhu 13. století přeměnila na kamenný hrad.

Vystřídalo se na něm několik šlechtických rodů. Nevýrazněji jej ovlivnil poslední rod Pálffyovců, kteří jej proměnily na zámek v renesančním slohu. Právě proto připomíná romantický zámek z pohádky.

HRADNÍ POZŮSTATKY

Jsou jimi především studna a jeskyně vytvořené termálními prameny. Studna prochází právě touto jeskyní a je dnes přístupná turistům. Dříve odtud vedla tajná chodba, jak se na správný hrad sluší. Vedla prý až na do Mariánského kostela na náměstí v Prievidzi, ale kvůli bezpečnosti byla zasypána.

POHÁDKOVÝ ZÁMEK

Za skutečně pohádkový vzhled zámku prý může hrabě Ján František Pálffy. Tento staromládenecký milovník umění obdivoval Francii a hodlal na svém sídle shromáždit artefakty ze svých častých cest. Jak také tvrdí pověst, hrabě se ve Francii zamiloval do jakési krásné komtesy.

Její otec ale trval na tom, že před svatbou musí bojnický zámek připomínal její domov. Proto prý hrabě pojal přestavbu zámku tak důkladně, že trvala si dvacet let. Tak dlouho ovšem komtesa nehodlala čekat a mezitím se provdala za jiného.

František tuto zradu nedokázal pochopit a zůstal do konce života svobodný. Na důkaz svého utrpení nechal na jednu ze zámeckých věží přidat trnovou korunu.

Pohled na zámek z parku. FOTO: Wikimedia Commons / Pufacz / Volné dílo
ZAJÍMAVOSTI ZÁMKU

Kromě nádherného stropu ve Zlatém sále je tu jeden z obrazů znázorňující klečící ženy. Jedna z nich však má dva obličeje. Zde se i odborníci dohadují, zda toto vyobrazení bylo či nebylo záměrem malíře.

Také ložnice hraběte Pálffyho, která je vybavena nábytkem z doby Ludvíka XVI., obsahuje zajímavý obraz s prostorovou geometrií. Deset zobrazených postav se vždy dívá na vás, ať obraz pozorujete z kteréhokoliv místa.

Obdobně je tento jev patrný například i u obrazu Mony Lisy.

Další legenda se váže k mohutnému dřevěnému křeslu. Prý by si měl každý rozmyslet, než ho bude chtít vyzkoušet. Na jedné straně mu prý takové posezení přinese velké bohatství, ale zemře osamocen, bez lásky a rodiny.

Přesně tak se stalo i jeho majiteli, hraběti Pálffymu.

Ale těch zajímavostí je v zámku více, například dřevěné sochy tří psíků představující lidskou povahu. Podle toho, kterého si vyberete, se potom dozvíte, zda jste rošťák, spekulant nebo intelektuál.

O životě tohoto pozoruhodného hraběte již zde byla zmínka. Zemřel v roce 1908 a zanechal závěť, aby jeho sbírky byly přístupny a zámek sloužil veřejnosti.

Ján František z Palffy. FOTO: Wikimedia Commons / neznámý autor / volné dílo

Je pochován uprostřed hrobky umístěné pod kaplí zámku. Odpočívá ve velkolepě zdobeném sarkofágu z růžového mramoru.

Ale objevily se zvěsti o jeho neklidném duchu. V letech 1989 až 1993 se totiž zjistilo, že hrabě v tichosti opouští sarkofág a pomalu „vytéká“ mezerou ven. Možná se chtěl jeho duch jen přesvědčit, jak se naplňuje jeho závěť.

On už měl kdysi v hrobce „návštěvu“ z popudu svých dědiců, kteří se naopak snažili jeho bohatství získat jen pro sebe. Mělo se tak stát na základě ohledání, že v době smrti byl nepříčetný a proto měla být závěť zneplatněna.

Prvotní rozruch kolem sarkofágu ustal až po kamerovém průzkumu a chemickém rozboru. Rakev v hrobce zřejmě spadla z podstavce. Z prasklé rakve vytékala směs balzamovacích látek. Proto tato místa byla desinfikována a ošetřena.

A tak nakonec i spiritisté konstatovali, že sice duch Pálffyho na zámku ještě stále bloudí, ale jeho rozpad pokračuje správným směrem.

Foto: Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články