Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi.

Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy?

Pověst vypráví o mladém řeholníkovi ze žateckého kláštera, který poruší nejdůležitější pravidlo svého života. Zamiluje se do dívky ze Žatce a jeho city jsou opětované. Dvojice se rozhodne utéct.

Jenže podezíravý převor si podivného chování svého mnicha všimne a začne ho sledovat. Uprchlíkovi se sice podaří opustit klášter, ale daleko se nedostane. Když převor zjistí, že mladík zmizel z cely, v návalu hněvu nad ním vysloví kletbu:

ať je kdekoli, ať zkamení. V tu chvíli se podle legendy dějí věci, které už nelze vzít zpět. Mnich se právě u Drahomyšle mění v kámen. Dívku čeká ještě horší osud. Je obviněna z čarodějnictví a podle tradované verze příběhu končí na hranici. Z romantického útěku se tak stává jedna z nejtemnějších pověstí Lounska.

Pověst má děsivě skutečné kulisy

Právě tady začíná být příběh opravdu zajímavý. Zakletý mnich není vymyšlený hradní přízrak, ale skutečný kámen, který v krajině stojí. Je vysoký přibližně 2,2 metru, široký u země kolem 2,5 metru a jeho hmotnost se odhaduje na 2,2 tuny.

Jde o křemitý pískovec či slepenec, takzvaný sluňák, který se v okolní krajině přirozeně nevyskytuje. Někdo ho tedy v dávné minulosti musel na místo dopravit a vztyčit. A právě to je možná větší záhada než samotný mnich. Kdy se to stalo a proč?

Přesnou odpověď archeologové nemají. Kámen je známý nejméně několik staletí, první písemné zmínky se objevují už v 17. století. V 19. století o něm píše také Jan Erazim Vocel ve své práci o menhirech.

Teprve mnohem později se k neobvyklému kameni pevně připojuje legenda o zkamenělém řeholníkovi.

Kde končí historie a začíná tajemství?

Největší kouzlo Zakletého mnicha spočívá právě v tom, že skutečnost a legenda se tu překrývají. Odborníci upozorňují, že příběh o mnichovi může být mnohem mladší než samotný kámen.

Jeho špičatý tvar totiž z určitého úhlu skutečně připomíná lidskou postavu v kápi a lidová představivost mu mohla dát příběh, který vysvětluje jeho podivný vzhled. Některé verze pověsti navíc spojují dívku s konkrétní historickou událostí:

v Žatci roku 1688 podle tradice upálí ženu obviněná z čarodějnictví. Zda právě ona stojí za vznikem legendy o mnichově milence, však není bezpečně doloženo.

Na poli u Drahomyšle tak dodnes stojí více než dvoutunový svědek dávné lidské práce, jehož skutečný význam neznáme. Možná připomíná dávný rituál. Možná mezník. Možná něco, co už dnes nedokážeme pojmenovat.

Jediné jisté je, že kámen tu stojí dlouho předtím, než mu lidé začnou vyprávět příběh o zakázané lásce a kruté kletbě.