V 16. a 17. století městečko Žamberk sužovaly nemoci a epidemie. Připomínkou těchto událostí je morový sloup na náměstí i kaple na Kapelském vrchu v Žamberku, postavená roku 1682 a zasvěcená ochráncům proti moru sv. Rochu, sv. Šebestiánu, sv. Rozálii, sv.
Mikuláši a sv. Martinovi.
Hrozivé morové světlo
Právě k tomuto smutnému období se váže i děsivá pověst o ,,morovém světýlku“. Toto podivné světlo o velikosti okna se údajně objevovalo u hospody ,,Na Spilkách“ a následně se pohybovalo směrem k sousedním chalupám.
Ve stavení, u kterého se světlo zastavilo, prý vždy brzy propukla nemoc a někdo zemřel. Který z domků však toto hrůzostrašné světlo přeskočilo, tam lidé zůstali živí a zdraví. Ještě do počátku minulého století se zde prý dochovalo rčení:
,,Zastavilo se u něj morové světýlko.“ To znamenalo, že někdo zemřel či onemocněl. Mělo snad toto světlo skutečně varovat před nadcházejícími tragickými událostmi?
Místní upíra
Žamberk měl také svého upíra. Podle místní pověsti se jednalo o muže se zvláštním jménem Micohlav. Když zemřel, nesli lidé jeho rakev na hřbitov, avšak připadala jim podivně lehká.
Náhle uslyšeli smích – a když se podívali nahoru na střechu, seděl na ní Micohlav a vysmíval se jim. Nakonec se mužům nějak podařilo Micohlava pohřbít, ale klid nenastal.
Upírské řádění
Po půlnoci prý Micohlav chodil po hřbitově a ohryzával lidské kosti. Nakonec nechali jeho rakev otevřít a kat na rozcestí u nedalekých Helvíkovic usekl nemrtvému hlavu. Pak prý teprve nastal klid.
Zajímavé však je, že podobné případy se odehrávaly po celém světě. Mají tedy snad pověsti o upírech skutečně reálný základ?
Nedaleká zřícenina plná lapků
Necelých osm kilometrů od městečka pak najdeme také zříceninu hradu Žampach, kde sídlil rytíř Jan zvaný Pancéř. Jan se měl původně vyznamenat záchranou tehdejšího kralevice Karla v Itálii.
Později se však z Jana stal lupič, jenž na hradě věznil bohaté zajatce a vyžadoval výkupné.
Místo zlatého řetězu tentokrát oprátka
Když na výzvy Karla IV. nezanechal rytíř Jan své činnosti, přitáhl sem samotný Karel IV., hrad dobyl a rytíře Jana i s osmnácti dalšími lupiči nechal pověsit. Pověst vypráví, že když Janovi Karel osobně pověsil na krk oprátku, řekl:
,,Odměním tě i podruhé, ale dnes nemám s sebou zlaté řetězy.“ A je docela možné, že duchové popravených lapků možná dodnes nenalezli svůj klid a v podobě děsivých přízraků bloudí zříceninami hradu i jeho okolím až do dnešních dnů…
