Za posledních 200 let se znalosti lidstva ve všech oblastech posunuly neuvěřitelným způsobem vpřed.
Přesto stále nedokážeme plně proniknout do některých záhad naší planety nebo podrobněji zmapovat život a podmínky pro něj, které na Zemi panovaly v těch nejstarších dobách.
Po nedávném objevu ze Sibiře jsme tomu ale zase o kousek blíž. Přichází doba, kdy přijdeme na kloub mnohým tajemstvím ze sci-fi filmů?
Věčně zmrzlá půda, která nerozmrzá ani v létě a která může mít tloušťku až 1,5 kilometru. Tak zní asi nejjednodušší popis slova permafrost. Najdeme ho primárně v polárních oblastech, pod ledovou mořskou hladinou nebo v tundrách severní Evropy.
V posledních letech se o něm přitom mluví poměrně často především v souvislosti s globálním oteplováním. Permafrost totiž podle většiny vědců taje, což může do budoucna způsobit celou řadu problémů.
Jenže i to zlé může být k něčemu dobré, což ukazuje současné zkoumání míst, kde permafrost pozvolna mizí. Jedním z těchto míst je i okolí sibiřské řeky Alazeji, která protéká severovýchodem Jakutska a vlévá se do Východosibiřského moře.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
