Je hluboká noc a nad barokním areálem poutního kostela na Křemešníku se honí černé mraky. O poutích tu bývá živo, ale teď v chladné a větrné noci není nikde ani noha. Jenže právě to se nevítanému návštěvníkovi hodí…

Proběhne ambity, mine kapličku, v níž jsou vystaveny kosti dávného poustevníka, a zamíří ke kostelu. Dveře jsou zavřené, ale šperhák si s nimi snadno poradí. V opuštěné chrámové lodi zabliká zlodějská lucernička.

Nenechavé oči přejíždějí neobvyklý trojboký oltář, až se zastaví na zlatém kalichu. Zloděj netuší, že ho chrámu věnovala zbožná žena, která se vyléčila zdejší zázračnou vodou. Jeho láká pouze hodnota, kterou kalich má.

PODIVNĚ TĚŽKÝ KALICH!

Neváhá, mešní nádobou popadne a dá se s ní na útěk. Sotva ale uběhne pár metrů, kalich strašlivě ztěžkne. Zloděj má co dělat, aby ho vůbec unesl, nakonec se musí zastavit a nádobou položit na zem.

Ta se před ním ale začne měnit, rozrůstat, až se k zlodějově nemalému zděšení promění v ohromný balvan. Tak prý vznikne proslulá Křemešnická skalka, jedno ze zajímavých míst, které si při návštěvě památného vrchu nedaleko Pelhřimova můžete prohlédnout.

JAK VZNIKLO VYHLÁŠENÉ POUTNÍ MÍSTO?

Nad pověstí bychom se mohli pousmát, nebýt toho, že křemešnická pamětní kniha k roku 1843 opravdu dokládá krádež mešního kalicha. Vskutku se zázrakem proměnil v kámen? Pokus ano, není na tom divného.

Kde jinde by se měly dít zázraky, než na vyhlášeném poutním místě? I když možná jde pouze o zcela vymyšlenou legendu…