K velké aféře dochází v 70. letech 20. století, kdy se zrealizuje další z pokusů s podprahovými signály. Pokusnými králíky se v tomto případě stanou návštěvníci jednoho obchodního domu v americkém městě New Orleans. 

V roce 1962 americký výzkumník Hale Becker přijde za majitelem obchodního domu s tím, že by pro něj měl zajímavou nabídku: „Slyšel jsem, že zde máte docela vysokou míru krádeží. Myslím si, že bych vám dokázal pomoci a počet krádeží markantně snížit.

Nic za to nechci. Je to jen takový pokus s podprahovými signály a odměnou mi budou výsledky.“ I když tomu majitel obchodního domu příliš nevěří, s Beckerem si plácne.

V letech 1962–1966 pak v jeho „továrně na peníze“ údajně skutečně dojde k markantnímu snížení počtu krádeží. Jak to americký výzkumník dokázal?

Kupte si naše zboží!

Becker do hudby, která v obchodním domě návštěvníkům hraje pro zpříjemnění nákupů, neslyšně zakomponuje dvě krátké věty, jež se opakují neustále dokola: „Jsem čestný.

Nebudu krást.“ I když se v té době tento pokus nesetká s přílišným pochopením vědecké komunity, prokazatelným faktem zůstává, že v letech 1962–1966 dojde v obchodním domě ke snížení počtu krádeží o neuvěřitelných 75 %!

Tento věhlasný pokus tak dodnes zůstává jedním z nepřesvědčivějších důkazů, že sdělení předávaná pod prahem našeho vědomí skutečně ovlivňují to, co děláme.

A to dokonce i u takových lidí bez svědomí, jakými jsou zloději, kteří do obchodních domů chodí za jediným účelem – krást! 

Hudební mix

Beckerův experiment navíc upozorňuje ještě na jeden fakt, a to že podprahové podněty na nás nečíhají pouze v televizích, rádiích či kinech, ale dokonce i v obchodních domech.

Co když většina supermarketů o tomto pokusu ví a využívají „trik“ na zákaznících i dnes? Byla by v nich jinak míra krádeží mnohem vyšší? Nebo nám zde dokonce do hudby přimíchávají něco jako: „Zboží, které máme, potřebujete. Kupte si ho.“?