METI je zkratkou pro mezinárodní neziskovou výzkumnou organizaci, která do vesmíru posílá zprávy a doufá, že na ně někdy dostane odpověď.
A právě skutečnost, že jsme přes veškerou snahu nedostali z těch miliard hvězd a galaxií vůbec žádnou zpětnou vazbu, přivádí odborníky k myšlence, že tady něco nehraje…
Mladá rodina se prochází po zoologické zahradě: „Podívejte se na toho krásného samečka! Jak se natřásá a dvoří samičce, vidíte to, děti? A vidíte, jak je ta samička pestře zbarvená? Teď si dávají pusu! No není to roztomilé?
Táto, foť to!“ Vypadá snad takto nějak hovor těch, kteří nás shora možná den co den pozorují? Jistě je vám to povědomé, podobně nadšeně komentují rodinky chování zvířat v zoologických zahradách.
Stejným tématem se zabývá i METI, akorát, že ta přisuzuje lidem poněkud odlišnou úlohu – podle ní nejsme ve vesmíru pozorovatelé, jako spíše ti pozorovaní.
A tak jako zebry a antilopy v obrovských výbězích perfektně simulujících jejich přirozené prostředí, ani my prý možná nemáme tušení, že se nacházíme v uměle vytvořeném udržovaném prostoru.
Přece prý není možné, aby nekonečným vesmírem rezonovalo pouze nekonečné ticho! Zde přichází ke slovu tzv. Fermiho paradox, který se ptá: Jak to, že jsme dosud nenalezli žádné důkazy o existenci jiných civilizací či bytostí?
Vždyť pravděpodobnost, že ve vesmíru nejsme sami, je obrovská! Jedním z řešení tohoto rozporu má být právě i teorie o vesmírné zoo.
Jsme jen primitivní tvorové?
S tzv. zoo hypotézou přichází v 70. letech americký astronom John Ball, který říká: „Mimozemský inteligentní život by měl být téměř nevyhnutelný.
Zdánlivou neschopnost tohoto života nás jakýmkoliv způsobem kontaktovat si můžeme vysvětlit tím, že nás cíleně nechávají stranou, že jsme pro ně jen jakýmsi safari nebo zoologickou zahradou.“ Podle něj nás proto pouze nenápadně sledují, ale do našich záležitostí se nijak viditelně nevměšují.
Zkrátka úplně stejně, jako to dělá návštěvník v zoo. Ball k vysvětlení používá i zajímavé přirovnání. „Je možné, že jsou ve vývoji tak moc před námi, že nás považují za natolik primitivní bytosti, že s námi nijak nemluví ani nás neoslovují.
Asi jako kdyby chtěl člověk mluvit třeba na ústřici… To zkrátka neděláme,“ říká. Ostatně možnou vyspělost mimozemských ras zmiňuje i slavný anglický fyzik Stephen Hawking (1942–2018).
Ten by zřejmě naopak celý projekt METI nejraději ihned ukončil, jeho vize případných vesmírných sousedů byla totiž mnohem pochmurnější. „Čím jsem starší, tím víc věřím, že ve vesmíru nejsme sami.
A pokud to tak je, budou ti mimozemšťané mnohem vyspělejší a silnější než my, budeme pro ně jen něco jako bakterie. Takové setkání by pro nás nemuselo dopadnout dobře,“ varoval. Ukáže se jednou, že měl pravdu?
