Krkonoše nejsou sice žádné velehory, ale k jejich specifikám patří, že tamní klima se tomu velehorskému velmi blíží. Nota bene nyní, v zimních měsících.
Nezdá se tak příliš logické, že by si naši předkové vybrali například svahy nejvyšší české hory či jiné krkonošské vrcholy k trvalému osídlení. Přesto tato možnost existuje!
Pojďme se nyní vypravit na Sněžku. Má nadmořskou výšku 1603,3 metru. Vrcholek hory je skalnatý a představuje nyní lákavý turistický cíl. Současný název pochází z 19. století a je odvozený z výrazu „sněžná“, ve smyslu sněhem pokrytá.
První historicky zaznamenaný výstup na Sněžku je datovaný již do čtrnáctého století. V Krkonoších najdeme však i další zajímavé hory a vrcholy…
Růženčina zahrádka
Z hlediska archeologie slibně vypadá úbočí hory Kotel. Jedná se o známé místo nedaleko pramenu Labe. Právě zde se nachází tajemný kamenný val zvaný Růženčina zahrádka.
Váže se k němu příběh, že prý činorodý hrabě Harrach nechal horské louky zbavovat nadbytečného kamení, aby umožnil jejich zemědělské využívání.
Když pak navštívil úbočí hory Kotel spolu se svou manželku, nechal srovnat linie kamenů do tvaru srdce a lokalitě dál jméno po své choti. Manželka se jmenovala Róza. Odtud není daleko k zdrobnělině Růženka. Zrodila se Růženčina zahrádka.
Kultura popelnicových polí
Mohlo to být však i jinak. Dokládat to údajně mají keramické střepy, které se objevily v sedmdesátých letech minulého století v jednom severočeském muzeu. Nálezová situace těchto archeologických nálezů byla popsána jako Růženčina zahrádka v Krkonoších.
Senzací bylo, že tyto střepy patřily do okruhu kultury popelnicových polí, která se na našem území rozvíjela v hluboké minulosti, v letech 1500 až 500 před naším letopočtem.
Nové archeologické výzkumy však z Krkonoš zatím žádné takové podobné převratné nálezy nepřinesly. Pokud by se tak stalo, byly by tomto pohoří nejvýše obydlená místa v dávné historii naší země.
V panujícím zimním období je to sice povzbudivá, nicméně i trochu zimomřivá představa.
