Domů     Zázraky
Život po smrti: Není to jen báchorka, tvrdí vědci
Jana Dvořáková
od Jana Dvořáková 6.10.2019
4.0tis
Život po smrti: Není to jen báchorka, tvrdí vědci
104
SDÍLENÍ
4.0tis
ZOBRAZENÍ

Celé věky mluví nejrůznější lidská náboženství o možnostech života po smrti, moderní věda se však k nim dosud stavěla přinejmenším skepticky. Nyní však i sami vědci připouštějí, že záhadné prožitky lidí ve stavu klinické smrti mohou být důležitější, než se domnívali. Co říkají o posmrtném životě poslední studie?

Celá řada lidí, které se podařilo opět přivést k životu po té, co se jim zastavilo srdce, pak popisovala neuvěřitelné zážitky. Mluvili o tom, že jejich vědomí plulo mimo jejich tělo, že se mohli takto dívat sami na sebe, nebo se vznášeli vstříc tunelu z oslnivého světla.

Seriózní vědci něco takového naprosto odmítali, jako halucinaci či výmysl. Nicméně i oni začínají být ve svých závěrech opatrní. O smrti jako takové toho totiž zatím moc nevíme.

VÝPRAVA ZA HRANICI SMRTI

Dosud největší a také nejnovější studie, která se zážitky při klinické smrti zabývala, zkoumala případy celkem 2000 pacientů se srdeční zástavou. Nashromážděná data z nemocnic v Anglii, Americe a Rakousku ukázala, že vědomí nemusí opustit náš mozek tak brzo, jak se vědci doposud domnívali.

Tým univerzity z britského Southamptonu ve studii tvrdí, že místo předpokládaných 30 vteřin může naše vědomí nějakým způsobem přetrvávat i několik minut.

Vědomí nás nemusí opustit ihned po smrti.

ZPRÁVA Z DRUHÉHO BŘEHU

Jako příklad uvádějí třeba svědectví 57letého anglického pacienta, který svým lékařům po resuscitaci přesně popsal co se s ním na sále dělo. Prý mohl všechno sledovat, protože vědomí opustilo jeho tělo.

Ve stavu klinické smrti byl přitom několik minut.  „Víme, že když nebije srdce, nemůže fungovat ani mozek,“ popsal ve studii Dr. Sam Parnia, který výzkum vedl. „Ale tento muž zemřel na 3 minuty a víme jistě, že nějakým způsobem vnímal své okolí – a to přesto, že mozek má vypnout už 20–30 sekund po zástavě srdce.“

Muž vnímal svoje tělo i po klinické smrti.

NENÍ TO NIC OJEDINĚLÉHO 

Z výpovědí pacientů vyplývá, že 40 procent lidí, které přežily zástavu srdce, si zapamatovalo zážitky z doby, kdy byli klinicky mrtví a dokud jim lékaři znovu srdce neoživili. Jejich vzpomínky ale nepopisují vždy totéž.

Kromě takzvané mimotělní zkušenosti mluvili také o jasném světle, změnách běhu času, řetězech vzpomínek či třeba cestě tunelem. „Podle odhadů zaznamenávají takové stavy miliony lidí, ale vědecké důkazy a popis tohoto jevu byly doposud velmi mlhavé. Je proto důležité pokračovat ve výzkumu,“ dodává Parnia.

Velké procento lidí, kteří přežili zástavu srdce si pamatovali zážitky z klinické smrti.

NÁPOVĚDA OD POTKANŮ

Odkud by takové prožitky mohly pocházet, napověděla jiná studie, tentokrát amerického vědeckého týmu, který na potkanech zkoumal mozkovou aktivitu bezprostředně po smrti. Zjistili překvapivou věc, po zástavě srdce mozek vysílá mimořádně silné impulzy, které jsou až osminásobně silnější, než běžná aktivita v bdělém stavu.

Dosud se totiž předpokládalo, že mozek přestává pracovat bezprostředně po zástavě srdce. Je to ale důkaz posmrtného života?

Na pokusech s potkany vědci zkoumají jejich mozek.

POSLEDNÍ VÝKŘIK MOZKU?

Na rozdíl od svých britských kolegů, američtí vědci tvrdí, že nejde o důkaz posmrtného života. Jen lepší pochopení toho, co přesně se v okamžiku smrti děje s naším tělem. „Naše výsledky ukazují, že snížení hladiny kyslíku a glukózy při zástavě srdce může mozek na chvíli intenzivně vybudit.

To by mohlo být vysvětlením zkušeností při klinické smrti,” tvrdí šéfka vědeckého týmu Michiganské univerzity Jimo Borjigin.

Snížení glukózy a kyslíků může ještě mozek na chvíli nabudit.

VÍCE OTÁZEK, NEŽ ODPOVĚDÍ

Ani to ovšem nevysvětluje, jak je možné, že někteří lidé v klinické smrti dokázali opustit své tělo a přesně pak popsat, co se kolem nich v tu chvíli dělo. „Byli jsme zvyklí myslet si, že umírání je černo-bílý proces.

Buď je člověk živý anebo mrtvý,“ říká lékař Stephan Mayer z newyorské Mount Sinai’s Icahn School of Medicine. „Jenže umírání je šedá zóna, věc trvající hodiny, o které toho stále mnoho nevíme.“

O umírání stále ještě mnoho nevíme.

SMRT MÁ BLEDĚMODROU BARVU

Jak tělo zjistí, že je po smrti? Britští biologové tvrdí, že se o tom buňky vzájemně informují pomocí specifické chemické reakce. Ta jednak vede k rozpadu vazeb mezi jednotlivými buňkami a zároveň také spustí likvidaci vápníku v tkáních.

Pokusy na červech ukázaly, že pod UV světlem má tato reakce zářivě modrou barvu. „Identifikovali jsme cesty, jimiž se šíří smrt. Jde o způsob, jak se buňky navzájem informují o tom, že tělo už není naživu.

Je to jako modrý Smrťák: modré záření jde ve stopách smrti, dokud z těla nezmizí veškeré stopy života,“ vysvětluje profesor David Gems z University College v Londýně.

reklama
Související články
od Jan Šedivý 21.10.2021 209
Poutní místa, léčivé studánky, praslovanská hradiště, posvátné stromy a svatyně.  Tam všude se můžete dočkat nevysvětlitelných událostí, zázračných vyléčení a tajemných zjevení. Svatá Hora Příbram Soška pomáhá a zázračně léčí Podle pověsti nechal kapličku postavit jistý rytíř jako dík Panně Marii za vyslyšené prosby, když jej přepadli loupežníci. Sláva původně skromné kapličky ze 13. století zazářila po jedné […]
od Adriana Vojtíšková 14.10.2021 5.4tis
Jedním z nejnovějších rostlinných objevů ze srdce Amazonie jsou bobule palmy acai. Tmavé plody připomínající borůvky obsahují mimořádné množství antioxidantů, látek přirozeně zpomalujících stárnutí organismu.     Bobule navíc mají ještě vysoký obsah vápníku, který je třeba ve srovnání s podílem tohoto prvku v mléce asi dvojnásobný. Neuvěřitelných 40 % plodu pak tvoří vláknina. Jde tedy o nutriční […]
od Adriana Vojtíšková 13.10.2021 4.2tis
Amazonská rostlinka chanca piedra je nejčastěji využívána jako silnější a v širším spektru účinnější obdoba urologického čaje. Její účinky jsou takřka zázračné…     Chanca piedra znamená v překladu lomikámen. Ale pozor, v češtině už toto pojmenování máme pro rod Saxifraga, kdežto chanca piedra, která v Evropě neroste, nese název smuteň. Nálev z chanca piedry […]
od Eva Soukupová 13.10.2021 4.3tis
Mandylion nebo též obraz z Edessy je čtvercový kus tkaniny, na kterém je viditelný obraz mužské tváře. Jde prý o první vyobrazení Ježíše Krista. Vznikl neznámým způsobem a podle legendy má zázračnou moc, která uzdravila mezopotámského krále. Mandylion údajně vzniká poté, co Abgar Ukkama, král starověkého mezopotámského regionu Osroéné, za Ježíšem vyšle malíře Ananiáše, aby […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.3tis
Na divokých Havajských ostrovech plných přírodní krásy, která však ve své syrové podobě umí být smrtelně nebezpečná, má bohyně sopek Pele v mytologii neodmyslitelné místo. Avšak stejně jako platí, že probuzený vulkán často zapříčiní tragédii, také činy bohyně svírané žárlivostí mohou vést k neštěstí. Verzí příběhu o Pele existuje povícero. Podle jednoho z nich byla […]