Po celé Evropě najdeme stovky míst, ke kterým se váže příběh o mariánském zjevení. Patří mezi ně i slovenská Turzovka, kde došlo v létě 1958 k událostem, které dodnes fascinují věřící z dalekého okolí. Opravdu se tu sedmkrát zjevila Panna Marie?

Slovák Matúš Lašut (1916–2010) má za sebou už kus bohatého života. Dětství bez matky a v těžké službě, následný vstup do katolické církve, vojnu a nakonec návrat do rovné vesnice Turzovka, kde si zakládá rodinu, pracuje jako lesní dělník a následně se stává místním hajným.

1. června 1958 však přijde něco, co jeho život obrátí vzhůru nohama. Při jedné pochůzce okolím Turzovky se dostává k prameništi, kde zpravidla visí obrázek Panny Marie. Lesník se chce krátce pomodlit a poklekne u stromu, když v tom náhle spatří vedle obrázku výrazný záblesk světla.

Následuje vize, ve které se objevují záhony květin a samotná Panna Marie, která poroučí, aby Lašut opravil její obrázek, a následně mu vyjevuje, že se lidé nikdy nepoučí a že nakonec zahynou. Tím však jeho zážitek teprve začíná. Promluvila k němu skutečně sama Bohorodička?

SÉRIE VIZÍ

Lašut má vzápětí několik dalších vizí. Výjevů, ve kterých spatří obrovské exploze na moři, žhavou lávu zaplavující zemi a mnohé další pohromy. „A současně se objevila výstraha, která říkala, že pokud se lidé nepolepší, přijdou strašlivé pohromy – jednotlivě i hromadně a lidstvo bude hynout různými způsoby,“ vypovídá později sám Lašut s tím, že nakonec se mu zjevil i Ježíš Kristus, z jehož srdce vyšlehl paprsek, který hajného odhodil a omráčil.

Dál už si pamatuje pouze to, jak se vrací jako ve snech zpátky do vesnice, kde se snaží prosit za odpuštění všechny lidi, které si znepřátelil a kde také vypráví o svém zážitku. „Trvalo mi to až do noci.

Lidé byli překvapení, někteří se smáli, jiní si mysleli, že jsem se zbláznil. Druhý den ráno jsem šel na svatou zpověď a svaté přijímání,“ dodává muž s tím, že následně se jako zázrakem zotavil ze všech svých neduhů.

UDĚLALI Z NĚJ BLÁZNA?

V dalších dvou měsících prý spatřil Lašut Bohorodičku ještě několikrát. Jeho slova se zatím roznesla do širokého kraje. Zatímco někteří mu věří a vydávají se sami na horu pomodlit, jiní vše oznamují komunistickým úřadům.

Přichází série výslechů, obvinění z pobuřování a následně prohlášení za duševně chorého. 12. prosince 1958 je Lašut poprvé umístěn do psychiatrické léčebny. S přestávkami se do ní vrací několikrát. „Obvykle při tom nechybí elektrošoky, podávání psychofarmak, hypnóza, výslechy a výhrůžky,“ uvádí ve své knize Putovanie po najväčších záhadách Slovenska český záhadolog Jan A.

Novák (*1951). Ačkoliv podle pamětníků Lašut rozhodně nebyl blázen, zásadním způsobem se změnil. Mnozí tvrdí, že se kolem něj děly podivné věci: Třeba jednoho dne klečel několik hodin v kostele v kaluži vody.

Když vstal, byl úplně suchý a čistý. Nesl si snad nějakou boží ochranu?

RUŠNÉ POUTNÍ MÍSTO

Postupem času se ze stromu v lese nedaleko Turzovky stalo skutečné poutní místo, na které chodily nejprve desítky a vzápětí stovky či dokonce tisíce lidí. Zpočátku tomu komunističtí příznivci bránili a obraz i vše ostatní rozbíjeli.

Jenže místo bylo vždy znovu obnoveno a poutní tradice zůstala. Ostatně přispívaly k tomu i zážitky dalších lidí. Jednou se tam prý pokusila jistá místní žena zachránit z ohně hořící svatý obrázek, když se jí náhle zjevila Panna Marie.

Obrázek celý shořel až na postavu Bohorodičky, která na něm byla znázorněná. Matúš Lašut se uznání a plného pochopení dočkává až po pádu komunismu a nakonec umírá v roce 2010. Místo, které tolik ovlivnilo jeho život, však láká poutníky nadále, a to i přesto, že římskokatolická církev odmítla uznat pravost tamního zázraku.

Znamená to, že skutečně existovaly a existují závažné pochybnosti o Lašutově psychickém stavu?