Domů     Záhady historie
Zkamenělý pastýř u Klobuk: Až dojde ke kostelu, nastane apokalypsa
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 29.9.2021
5.7tis
Menhir se prý pomalu blíží ke kostelu – až tam bude, nastane konec… Foto: Miaow Miaow / Creative Commons – volné dílo
48
SDÍLENÍ
5.7tis
ZOBRAZENÍ

Podle pověsti se mají jednoho dne po světě procházet Ježíš a svatý Petr. Potkají přitom pastýře, který je požádá o věčný život. Promění ho proto v kámen, který je uvnitř pořád živý…

Menhir se prý pomalu blíží ke kostelu - až tam bude, nastane konec... Foto: Miaow Miaow / Creative Commons - volné dílo Menhir prý býval pastevcem. V kámen ho měl podle pověsti proměnit Ježíš, když se svatým Petrem bloumal světem. Foto: Pixabay Klobucký menhir popíše už slavný český archeolog Píč. Foto: zzby / Creative Commons BY 3.0

Balvan je možné nalézt zhruba 100 metrů od silnice vedoucí z Klobuk do Telce. Vyprávění má sice pohádkový ráz, skalisko je však skutečně neobyčejného charakteru. Podle poznatků odborníků se nejspíš jedná o pravěký menhir!

Jeho starobylý původ potvrzuje již na sklonku 19. století historik a archeolog Josef Ladislav Píč (1847–1911). Jasně přitom udává, že hornina byla vztyčena uměle. Záhadou však zůstává, kdy a kým. Historie kamenného pastýře – jak se balvanu přezdívá – se tak stává předmětem častého zájmu odborníků i laiků.

Je tomu nejen pro jeho tajuplný původ, ale také velikost. Měří totiž úctyhodných 3,5 metru (70 cm je v zemi)!

Menhir prý býval pastevcem. V kámen ho měl podle pověsti proměnit Ježíš, když se svatým Petrem bloumal světem. Foto: Pixabay

KDY BUDE KONEC SVĚTA?

Významu kamenného pastýře u Klobuk se ve svém výzkumu věnuje také český geolog, astrolog a publicista Milan Špůrek (*1938). Svými měřeními dochází k domněnce, že by menhir mohl být spojen s keltskými svátky.

A proč se mu říká zkamenělý pastýř? Zdá se, že byl balvan původně obklopen dalšími asi dvanácti menšími kameny, které musely postupem doby ustoupit orbě. Vyvolával proto nejspíš zdání pastýře a oveček. Ale pozor!

Říká se, že když vyzvání v kostele v Kloboukách zvon, tak se směrem k němu kamenný pastýř přiblíží o krok, který je velký jako zrnko písku. A až prý ke svatostánku jednoho dne dojde, nastane konec světa!

Klobucký menhir popíše už slavný český archeolog Píč. Foto: zzby / Creative Commons BY 3.0
Foto v úvodu: Miaow Miaow / Creative Commons - volné dílo, v textu CC a Pixabay
reklama
Související články
od Pavel Polcar 26.11.2021 1.6tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 2.3tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.4tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]
od Eva Soukupová 24.11.2021 3.0tis
V Římské říši zřejmě nebylo mocnější a obávanější legie. Muži z 9. legie procházejí tvrdým tréninkem. Jsou silní a disciplinovaní. A pak jejich vojsko náhle přestává existovat. Názory na to, co se s vojskem stalo, se různí.     Obávaná 9. legie se za svou dlouhou historii se účastní mnoha důležitých historických bojů. Tisíce mužů […]
od Mirek Brát 22.11.2021 2.4tis
Byla to největší a nejznámější antická knihovna. Nacházela se na pobřeží Středozemního moře v egyptské Alexandrii, městě založeném Alexandrem Makedonským během výbojů jeho armád do Severní Afriky. Požár této knihovny se dostal do učebnic. Méně je známé, že Alexandrijská knihovna vyhořela opakovaně. Kolikrát? Helénistický vládce Egypta Ptolemaios I. Soter velmi podporoval vědy a vzdělanost. Aby […]