Na utajeném místě probíhá 7. června roku 1990 test schopností několika jasnovidců. Jejich úkolem je zaměřit se na letadlo patřící společnosti Pan American World Airway, které 21. prosince 1988 vzlétá z londýnského letiště Heathrow. Výsledky tohoto experimentu jsou přinejmenším překvapivé.
Let Pan Am 103 má namířeno na letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku, jenže do cíle nikdy nedorazí. Krátce po startu se něco pokazí, letoun se zřítí, všichni na palubě letadla a 11 dalších lidí na zemi umírá.
Následné vyšetřování příčiny havárie je nezvykle komplikované a trvá několik let, než se vyšetřovatelům podaří pospojovat všechny části mozaiky do uceleného obrazu. K prověření domnělých jasnovidných schopností by se v té době zřejmě nenašlo lepšího případu.
Je jen poněkud překvapivé, že tento test probíhá za přísného utajení pod taktovkou CIA. Bylo snad vyšetřování až tak bezvýsledné, že se zpravodajská agentura uchýlila k takovým neortodoxním metodám? Pokud ano, nebyli by první ani poslední.
Také americká policie, ačkoliv to nerada přiznává, v některých zoufalých situacích vyhledává pomoc osvědčených médií. Co se jasnovidcům zpravodajské agentury podařilo zjistit?
Popsali výbušné zařízení
Z několika stran s výslechy jasnovidců a jejich nákresy, které se v dokumentech nacházejí, je patrné, že testované subjekty s různou mírou úspěšnosti, někdy poměrně fádně, jindy ale s překvapivými detaily, popisují výbušné zařízení umístěné.
„Věc uvnitř je světlá, hladká, vláknitá, vzdušná,“ líčí jeden z jasnovidců. A dodává, že ze zařízení vychází zvuk, ze kterého se mu dělá nevolno. Jiný zase popisuje válcovitý objekt uložený v krabici. „V krabici je bomba a exploduje,“ uvádí doslova.
Jejich poznatky korespondují s oficiálními výsledky vyšetřování, podle nichž uvnitř letadla vybuchla bomba ukrývá v radiomagnetofonu. Až v listopadu roku 1991 je vzneseno konkrétní obvinění.
Útok podle všeho zosnoval zpravodajský důstojník libyjské vlády Abdel Al Megrahi, který se takto mínil USA pomstít za bombardování libyjského území o dva roky dříve. Přispěly poznatky vyslýchaných jasnovidců k uzavření případu?
O tom se dokumenty CIA nezmiňují, vyplývá z nich ale, že daný experiment je pouze jedním z mnoha podobných testů.
Sovětská inspirace
Test schopností jasnovidců probíhá za účasti vědců z projektu Stargate, který je v dokumentech zmiňován jako projekt „zabývající se využíváním psychoenergetiky ke sběru zpravodajských informací”.
Projekt startuje poté, co zpravodajci v roce 1970 získají informace, že Sověti ročně investují desítky milionů rublů do psychotronického výzkumu.
O dva roky později začínají Američané s vlastním výzkumem „vzdáleného sledování”, jak je využívání jasnovidců pro špionáž označováno. A z toho nakonec vzniká projekt Stargate, v minulosti rovněž nazývaný Sun streak.
Je myšlenka parapsychologické špionáže reálná, nebo jde jen o zbožné přání zpravodajců?
Využití nemožné
Experimenty v rámci projektu Stargate obvykle probíhají na základně Fort Meade v Marylandu. Během nich se psychotroničtí agenti snaží zjistit informace o konkrétní osobě či objektu, které není možné získat běžnými způsoby.
Desítky různých subjektů využívají nejrůznější metody, jako je jasnozřivost, astrální cestování či dokonce výklad tarotových karet. Přestože výsledky některých testů jsou překvapivě přesné, jiné zase víceméně selhávají.
Protože neexistuje způsob, jak odlišit pravdivé informace od těch nedůvěryhodných, dospívá CIA k závěru, že projekt nelze označit za úspěšný.
„Nejdůležitější je, že pozorovateli poskytnuté informace jsou vágní a nejednoznačné a je obtížné, pokud ne nemožné, získat pro rozvědku informace o dostatečné kvalitě a přesnosti.
Další využívání operací dálkového sledování pro shromažďování zpravodajských informací není oprávněné,“ uvádí závěrečná zpráva Amerického výzkumného institutu z 29. září 1995. Proč tedy projektu CIA věnuje více než 20 let?