V severním Laosu nedaleko města Phonsavan se nachází oblast posetá asi pěti tisíci zvláštních kamenných nádob, které nelze najít nikde jinde na světě. Po celá desetiletí se archeologové snaží zjistit, kdo je vytvořil a proč. Nyní se jejich výzkum díky moderním technologiím posunul zase o kousek dál.

Tisíce kamenných útvarů připomínající hluboké džbány vysoké od jednoho do tří metrů a vážící až šest tun jsou v hledáčku archeologů už několik desítek let. Jejich zkoumání je složité. Množství džbánů se totiž nachází v těžce přístupné oblasti plné hustých lesů a strmých srázů.

V šedesátých letech minulého století byla navíc celá planina terčem amerického bombardování, po kterém tam zůstalo obrovské množství nevybuchlé munice. Kvůli tomu jsou některá místa dodnes nebezpečná a pro veřejnost nepřístupná.

S tím jak ale vyčištěných částí planiny přibývá, přibývá i objevů a možností výzkumu. Ostatně jen pár let zpátky se podařilo najít patnáct dosud neobjevených míst, na kterých se nachází celkem 137 neprozkoumaných džbánů.

„Tato místa dosud navštěvovali jen příležitostně lovci tygrů. Teď jsme je znovu objevili a doufáme, že nám to poskytne nové informace o kultuře, která je vytvořila,“ prohlásil tehdy laoský archeolog Nicholas Skopal.

NÁDOBY DÁVNÝCH OBRŮ?

Nadšení z nového objevu bylo více než logické. Navzdory velkému úsilí se totiž stále nepodařilo zjistit, jak jsou vlastně kamenné útvary staré a kdo tedy stojí za jejich vytvořením. Laoské legendy například tvrdí, že za vytvořením nádob stojí prastará rasa obrů, která oblast obývala a které vládl mýtický král Khun Cheung.

Kamenné džbány byly podle tohoto příběhu určené ke skladování rýžového vína, kterým obři zapíjeli svá vítězství. Z toho největšího nacházejícího se na největším nalezišti Thong Hai Hin a vážícího asi šest tun měl údajně pít sám král poté, co ze země vyhnal nepřátele z jižní Číny.

To vědci se v teoriích o původu a významu džbánů drží trochu víc při zemi. Už od 30. let minulého století u nich převládá teorie, že vznikly před dvěma až třemi tisíci lety a že prastaré kultuře, která v té době oblast obývala, sloužily jako pohřební nádoby. Potvrdil tuto hypotézu i zatím poslední výzkum využívající i moderní technologie?

POHŘEBNÍ URNY?

Zatím poslední zveřejněná studie na téma Planiny džbánů ukazuje, že se při odhadování stáří drželi badatelé při zemi. Džbány byly totiž – alespoň podle metody zvané optická luminiscence – vyrobeny mezi devátým až třináctým stoletím před naším letopočtem.

Jejich rozmístění se pak shoduje s pohřební aktivitou v okolí, kterou dokládají další nálezy. „Nemám pochybnosti, že tohle místo souvisí s pohřebními rituály. Tím spíš, že jsme nenalezli žádné důkazy o tom, že by na jejich místě byla lidská obydlí,“ říká vedoucí výzkumu Američan Dougald O´Reilly.

Vše má ale háček. Ačkoliv se v okolí našlo mnoho ostatků, přímo v džbánech nebyly žádné. Sám O´Reilly věří, že do nádob byla těla zřejmě uložena jen nějakou dobu, po které je tato kultura přesunula do země.

Mnozí badatelé však upozorňují, že taková zvyklost je velmi neobvyklá a pro její potvrzení bude potřeba najít další důkazy. Mohl být význam kamenných džbánů nakonec přece jen jiný?