Když britští vědci prohlásili, že všechno zlato na naši planetu ve skutečnosti mohlo doletět z vesmíru, zbytek vědecké obce si zaklepe na čelo. Toto tvrzení však postupně začíná být přijímaným vědeckým faktem.

A co víc – to, že si lidstvo zvolilo zlato za jeden z nejvzácnějších světových prvků, prý není náhoda…

Jak sem mohlo zlato spadnout z vesmíru? Pršelo z nebe? Podle britských vědců z Bristolské univerzity téměř ano. Za to, že se tento drahý kov na Zemi nachází, prý vděčíme smršti meteoritů, které v sobě měly vysoký obsah zlata.

Taková tělesa údajně naši planetu bombardovala 200 milionů let po vzniku naší planety, tedy zhruba před 4,4 miliardy let. „To by vysvětlovalo, proč je zlata na Zemi tolik,“ tvrdí britští vědci.

Meteorite, otřes se!

Povrch Země je po jejím vzniku tvořen sopkami a kamením, které je roztavené jako máslo na pánvičce. Většina kovů tak během dalších desítek milionů let skrz tyto roztavené horniny klesá dolů k zemskému jádru.

Kdyby již v té době zlato na Zemi existovalo, čekal by ho stejný osud – sloučilo by se s ostatními kovy a steklo by s nimi k zemskému jádru.

Jenže na základě měření připadá na jednu tunu všeho materiálu v zemské kůře 1,3 gramu zlata, což je podle britských vědců ažaž. „Všechno zlato by mělo být pryč! Ale není. Jeho množství v zemské kůře dokazuje jediné.

V době, kdy se kovy slévaly do zemského jádra, na Zemi zlato ještě nebylo,“ míní Matthias Willbold a Tim Elliott z Bristolské univerzity. Zhruba 200 milionů let po vzniku Země byl již její povrch v pevném skupenství.

A právě tehdy na naši planetu měla dopadnout sprška meteoritů obsahující zlato a naplnit tímto drahým kovem horniny na povrchu i zemskou kůru. Takto prý mohl na Zemi „přistát“ až jeden bilion tun zlata.

Chtějí mimozemšťané naše zlato?

V listopadu 2011 se v jihoafrickém Johannesburgu konala mezinárodní konference na téma mimozemské civilizace, kterou pořádal jihoafrický vědec a výzkumník Michael Tellinger. Když se ujme slova, prohlásí:

„Mé výzkumy dokazují, že před 300 000 lety na Zemi přistála mimozemská civilizace, aby zde hledala zlato.“ Podle něj se zde mimozemští „lovci zlata“ podíleli i na vytvoření lidstva, které mělo tento drahý kov těžit.

Pokud je to pravda, je možné, že lásku ke zlatu v nás zakořenili právě oni? Jak to, že zrovna tento kov lidé od nepaměti považují za jakýsi božský prvek? Jsme snad mimozemšťany předem naprogramováni k tomu, abychom ho zbožňovali?

Konference se účastní i Laura Eisenhower, vnučka Dwighta Eisenhowera (1890–1969), bývalého prezidenta Spojených států.

O něm kolují zvěsti, že se 20. února na Edwardsově letecké základně v americké Kalifornii sešel se zástupci mimozemšťanů a podepsal s nimi smlouvu o spolupráci. „Co říká Tellinger, je pravda. Světové vlády se to snaží ututlat, ale spolupracují s mimozemšťany.

Smlouvy s nimi jsou podepisovány každých 10 let,“ nechá se na konferenci slyšet Laura Eisenhower. Odkud to ví? Že by od svého slavného dědečka? Jaké smlouvy mají světoví lídři s mimozemšťany podepisovat? Týkají se třeba těžby zlata?