reklama
5. října 1925: Archeolog Howard Carter vstupuje do pohřební komory údajně prokletého faraona Tutanchamona.
Domů     Záhady historie
Ztracená armáda krále Kambýse zřejmě zmizela v písečné bouři
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 30.12.2020
6.7tis
Armáda zmizela v poušti.
451
SDÍLENÍ
6.7tis
ZOBRAZENÍ

Roku 525 před naším letopočtem do egyptské pouště vyrazila početná perská armáda. Vojsko má dobýt izolovanou pouštní oázu a podmanit si tak celý Egypt. Jenže 50 000 mužů cestou k oáze záhadně zmizí…

Armáda zmizela v poušti. Král Kambýsés zatýká egyptského faraóna, foto Wikimedia Commons Archeologové prozkoumávají možné pozůstatky ztracené armády, foto kavehfarrokh.com Dýka nalezená v pooušti zřejmě patřila perskému vojákovi, foto kavehfarrokh.com
Král Kambýsés zatýká egyptského faraóna, foto Wikimedia Commons

Od září 1983 do února 1984 vede uznávaný americký novinář Gary S. Chafetz expedici štědře podporovanou Harvardskou univerzitou, společností National Geographic, egyptským geologickým a báňským úřadem a Výzkumným ústavem Ligabue.

K dispozici mají v přepočtu téměř 5,5 milionu korun. Výprava v písečných dunách trvá šest měsíců a vede podél egyptsko-libyjské hranice v odlehlé oblasti o rozloze 100 čtverečních kilometrů. Účastní se jí 20 egyptských geologů a dělníků, fotograf National Geographic, dva dokumentární filmaři z Harvardu, tři velbloudi, ultralehké letadlo a georadar.

Cílem expedice je najít armádu, která se ztratila před 2500 lety. Když se v únoru 1984 Chafetz vrací do Káhiry, je zatčen za „pašování letadla do Egypta“, přestože měl od tamních úřadů k dispozici veškerá povolení.

Po 24hodinovém tvrdém výslechu je propuštěn. Musí ale egyptské vládě „darovat“ své letadlo a odejít ze země. Snažili se vládní úředníci jejímu nalezení zabránit?

Archeologové prozkoumávají možné pozůstatky ztracené armády, foto kavehfarrokh.com

ZASÁHLY BOŽSKÉ SÍLY?

Armádu, po které nákladná expedice pátrala, do pouště vysílá perský král Kambýsés II. roku 525 př. n. l. Během své vlády v 6. století př. n. l. úspěšně dobývá Egypt. Poté, co si Peršané podmaňují egyptské hlavní město, jim k úplnému triumfu zbývá už jen dobýt izolovanou pouštní oázu Síwu, kde se nachází proslulá věštírna boha Amona.

Kambýsés II. situaci nehodlá podcenit, a tak na Síwu posílá vojsko s 50 tisíci muži. Armáda neohroženě pochoduje směrem k oáze, ale zpět se nevrátí jediný muž, živý ani mrtvý. Po armádě perského krále se jednoduše slehla zem.

Nebyla nalezena ani žádná těla, aby mohla být důstojně pochována. Co se s desítkami tisíc vojáků stalo, zůstává na dalších 2500 let záhadou. Že by snad nad věštírnou Síwa držel ochrannou ruku sám bůh Amon?

Vždyť právě Amon je považován za krále bohů a ochránce Egypta. Jeho jméno navíc znamená „neviditelný“. To dává zmizení perské armády zlověstný nádech.

Dýka nalezená v pooušti zřejmě patřila perskému vojákovi, foto kavehfarrokh.com

MĚL MÝTUS ZASTŘÍT PRAVDU?

V roce 2009 jsou v Saharské poušti konečně nalezeny stovky kosterních pozůstatků, bronzové zbraně či šperky, které podle všeho patří právě do doby, kdy zmizela Kambýsova armáda. Podle archeologů jde skutečně o pohřešované vojsko.

Co se ale tehdy s vojáky stalo? Mnozí dlouhá staletí předpokládají, že perské vojsko na cestě do oázy zastihla velká písečná bouře a celou armádu pohltila poušť tak, jak to líčí antický historik Herodotos (asi 484–420 př.

n. l.): „Vítr se zvedl z jihu, silný a smrtelný, přinesl s sebou obrovské sloupy vířícího písku, které úplně zakryly vojsko a způsobily, že zcela zmizelo.“ To ale dnešní vědci odmítají. Neexistuje prý možnost být zcela zasypán písečnou bouří a je téměř vyloučeno, aby se tak přihodilo početné armádě.

Jak tedy vojáci zemřeli? Dnes se pracuje převážně s hypotézou, že perská armáda byla ve skutečnosti pobita Egypťany, ale porážka byla z politických důvodů utajena. Na neporazitelného Kambýse II. by totiž vrhla nepříjemný stín.

Vznikl tak mýtus o jejím zmizení. Proč se ale v egyptských zdrojích nezachovalo nic o tak významném vítězství?

Foto: Wikimedia Commons, kavehfarrokh.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Lucie Kubešová 3.10.2022 779
Zámek Miramare stojí na břehu Jaderského moře, zhruba sedm kilometrů od Terstu. Tato nádherná stavba s přilehlým terasovitým parkem souvisí s arcivévodou Maxmiliánem, mladším bratrem rakouského císaře Františka Josefa I. Když se do Terstu Maxmilián přistěhoval poté, co se stal vrchním velitelem rakouského válečného loďstva, nechal si pro sebe a snoubenku Charlottu postavit rezidenci, zámek […]
od Mirek Brát 3.10.2022 2.7tis
Pokud bychom si někde přečetli, že statný Skandinávec zapomněl na ostrově Madeira myšku, možná by nás napadlo cosi o roztržitém digitálním nomádovi, co rád tráví zimní siestu, nejlépe s notebookem pod hlavou, přeci jen v teplejších krajích. Není však myška jako myška… Madeira, potažmo Madeirské souostroví, je portugalská autonomní oblast v Atlantském oceánu. Osídlena byla právě Portugalci, kteří […]
od Matěj Soukup 2.10.2022 1.6tis
Černá Aggie je lidový název pro sochu, která byla dříve umístěna na hrobě generála Felixe Agnuse na hřbitově Druid Ridge v Pikesville ve státě Maryland. Jedná se o neautorizované dílo sochaře Augusta Saint-Gaudense z roku 1891, lidově nazývané Nirvana, které stojí na Adamsově památníku na hřbitově Rock Creek ve Washingtonu, D.C. Socha představuje sedící postavu […]
od Mirek Brát 2.10.2022 1.6tis
Epsilon není jen písmeno řecké abecedy, ale údajně i název tajné organizace sdružující prominentní osobnosti z Řecka minulého i současného. Organizace Epsilon má tak svoje pevné místo v konspiračních teoriích a moderním řeckém folkloru. Názory souznící se světonázorem členů Epsilonu jsou souhrně nazývány epsilonismus. Členové tohoto elitního klubu se pak mohou označit za epsilonisty. Byl Aristoteles mimozemšťan? […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.7tis
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]