Jean Sibelius je pro mnoho lidí dnes už v podstatě zapomenuté jméno. V paměti může zůstávat snad jen posluchačům a milovníkům klasické hudby, již byl Sibelius skladatelem. A ne jen tak ledajakým.

Jean Sibelius je tím vůbec nejznámějším skladatelem klasické hudby z Finska, a jedním z nejvíce ceněných skladatelů vůbec. Krom bezpočtu hudebních děl po něm ale zůstala také jedna záhada, ztracená osmá symfonie, Sibeliova osudová.

Odkaz Jeana Sibelia (1865–1957) je pro Finy národním pokladem. Skladatel se narodil v roce 1865 a už od útlého věku byl v oblasti klasické hudby velmi činný.

A to až do roku 1925, kdy náhle přestal publikovat novou hudbu a odhodlán stvořit něco dosud neslyšeného se stáhl do ústraní. Odmlka nakonec trvala přes deset let. Desetiletí, během kterého Sibelius prý tvrdě pracoval na nové symfonii, která by byla jeho osmou.

Posluchači se jí však nikdy nedočkali. Když skladatel v roce 1957 zemřel, tradovalo se, že veškerou práci, kterou na osmé symfonii odvedl, zničil.

Až v devadesátých letech, kdy se několik učenců začalo znovu zabývat jeho dílem, bylo objeveno, že právě části pověstné osmé symfonie Sibelius vkládal do svých ostatních děl.

Někteří lidé tak věří, že ona bájná symfonie, která skladatele stála deset let života, není ztracena nadobro, nýbrž po částech ukryta v ostatních dílech, které Sibelius před koncem svého života prožil.

Někteří nadšenci do klasické hudby se tak dodnes nevzdávají naděje, že se jednou podaří poskládat fragmenty této pro Sibeliuse osudové symfonie.

Skladatel však nezanechal žádná vodítka, kde hledat, a tak mnohem spíše podoba tohoto osudového uměleckého díla zůstane už navždy záhadou.