Domů     Záhady historie
Ztracené prostory jeskyně Výpustek: Co o nich víme?
Blanka Fišarová
od Blanka Fišarová 4.12.2018
4.4tis
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
159
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Jeden z prvních známých výzkumníků Výpustku hrabě Salm odhadne rozměry jeskyně na sedm kilometrů. Jenže současní speleologové znají jen dva kilometry podzemního komplexu. Znamená to, že šlechtic ve svých zápiscích přeháněl? Vždyť nyní nenalezené oblasti popsali i další výzkumníci!

V jeskyni Výpustek v Moravském krasu přebývají v pravěku medvědi a lvi, které z jejich obydlí vystrnadí lidé. V novověku sem chodí nejrůznější mastičkáři, kteří nalezené kosti původních obyvatel Výpustku používají jako přísadu do „magických“ směsí.

Ve třicátých letech minulého století si zde českoslovenští vojáci zřídí muniční sklad, za druhé světové války tu Němci vybudují podzemní továrnu na letecké součástky. Část prostor zabetonují a na sklonku války továrnu zapálí.

Tím způsobí jeskynnímu systému značné škody. Mohou právě Němci za to, že se některé dříve popsané prostory už nepodařilo nalézt? Po nich využije jeskyni ještě Československá lidová armáda, která v ní vybuduje protiatomový kryt.

Ten se dočká odtajnění až roku 2001. Jaká další tajemství Výpustku dosud čekají na své odhalení?

V pravěku žili ve Výpustku jeskynní lvi a medvědi.

TAJEMSTVÍ HRABĚTE SALMA

Muž se s pochodní v ruce vydává do podzemního dómu. Opatrně našlapuje a cestu si značí sypáním plev. Nechce dopadnout jako čtrnáct lidí z Olomouce, kteří do jeskyně vkročili v šestnáctém století a už nikdy nevyšli ven.

Hrabě Hugo František Salm (1776–1836) se stane prvním amatérským průzkumníkem, který popíše jeskyni Výpustek. Některé obzvlášť nebezpečné úseky nechá podle svých slov zazdít, aby předešel tragickým nehodám.

„Délku podzemních prostor odhaduji zhruba na sedm kilometrů,“ poznamená si po výzkumu. Tím však svým následovníkům pořádně zamotá hlavu. Současní jeskyňáři totiž zmapovali pouze dva kilometry prostor. Kam se poděly ty, o nichž se zmiňuje šlechtic?

Lze důvěřovat Salmovým zápiskům o jeho průzkumu v jeskyni?

CHYBĚJÍCÍ KOSTI

Pravda je, že nadšený badatel rád přeháněl a je možné, že při pohybu v obtížném terénu se mu zdálo, že ušel mnohem delší trasu než ve skutečnosti, avšak o dnes neznámých prostorách se zmiňují i další badatelé.

Záhadou rovněž zůstává zmizení oněch čtrnácti lidí z Olomouce. Na konci 19. století najdou jeskyňáři v propasti blízko vchodu do jeskyně asi sto let starou kostru statného muže. O ostatky jednoho z Olomoučanů se však kvůli jejich nedostatečnému stáří jednat nemůže.  Kde leží kosti čtrnácti odvážlivců?

Za minulého režimu vznikl v jeskynním komplexu protiatomový kryt.

ZTRACENÉ JEZERO

Roku 1912 zkoumají Výpustek členové Skupiny jeskynního bádání Bulla a Hope. Za tzv. Nízkou chodbou objeví asi sto metrů dlouhé prostory, které mají další pokračování. Jenže tento úsek se poté nepodaří nalézt.

Speleologové předpokládají, že vstup do něj je zavalený. Záhadnější je zápis z roku 1939. Tehdy prý jeskyňáři objeví přes půl kilometrů nových prostor s jezery. K nejpozoruhodnějším úsekům patří 128 metrů dlouhý a dvacet metrů široký Vodní dóm.

Z objevu se dochová mapa, kterou nakreslí výzkumník Josef Urbánek. Kdyby byly prostory skutečné, jednalo by se o největší podzemní krasové jezero v České republice. Jenže po druhé světové válce se nikomu dóm nepodaří nalézt. Zničili ho snad Němci?

Speleologové marně pátrají po ztraceném Vodním dómu (Ilustrační obrázek).
Foto: Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 1
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]