Skip to content

Ztracené prostory jeskyně Výpustek: Co o nich víme?

Jeden z prvních známých výzkumníků Výpustku hrabě Salm odhadne rozměry jeskyně na sedm kilometrů. Jenže současní speleologové znají jen dva kilometry podzemního komplexu. Znamená to, že šlechtic ve svých zápiscích přeháněl?

Vždyť nyní nenalezené oblasti popsali i další výzkumníci!

V jeskyni Výpustek v Moravském krasu přebývají v pravěku medvědi a lvi, které z jejich obydlí vystrnadí lidé. V novověku sem chodí nejrůznější mastičkáři, kteří nalezené kosti původních obyvatel Výpustku používají jako přísadu do „magických“ směsí. Ve třicátých letech minulého století si zde českoslovenští vojáci zřídí muniční sklad, za druhé světové války tu Němci vybudují podzemní továrnu na letecké součástky. Část prostor zabetonují a na sklonku války továrnu zapálí.

Tím způsobí jeskynnímu systému značné škody. Mohou právě Němci za to, že se některé dříve popsané prostory už nepodařilo nalézt? Po nich využije jeskyni ještě Československá lidová armáda, která v ní vybuduje protiatomový kryt.

Ten se dočká odtajnění až roku 2001. Jaká další tajemství Výpustku dosud čekají na své odhalení?

V pravěku žili ve Výpustku jeskynní lvi a medvědi.
TAJEMSTVÍ HRABĚTE SALMA

Muž se s pochodní v ruce vydává do podzemního dómu. Opatrně našlapuje a cestu si značí sypáním plev. Nechce dopadnout jako čtrnáct lidí z Olomouce, kteří do jeskyně vkročili v šestnáctém století a už nikdy nevyšli ven.

Hrabě Hugo František Salm (1776–1836) se stane prvním amatérským průzkumníkem, který popíše jeskyni Výpustek. Některé obzvlášť nebezpečné úseky nechá podle svých slov zazdít, aby předešel tragickým nehodám.

„Délku podzemních prostor odhaduji zhruba na sedm kilometrů,“ poznamená si po výzkumu. Tím však svým následovníkům pořádně zamotá hlavu. Současní jeskyňáři totiž zmapovali pouze dva kilometry prostor.

Kam se poděly ty, o nichž se zmiňuje šlechtic?

Lze důvěřovat Salmovým zápiskům o jeho průzkumu v jeskyni?
CHYBĚJÍCÍ KOSTI

Pravda je, že nadšený badatel rád přeháněl a je možné, že při pohybu v obtížném terénu se mu zdálo, že ušel mnohem delší trasu než ve skutečnosti, avšak o dnes neznámých prostorách se zmiňují i další badatelé.

Záhadou rovněž zůstává zmizení oněch čtrnácti lidí z Olomouce. Na konci 19. století najdou jeskyňáři v propasti blízko vchodu do jeskyně asi sto let starou kostru statného muže. O ostatky jednoho z Olomoučanů se však kvůli jejich nedostatečnému stáří jednat nemůže.

Kde leží kosti čtrnácti odvážlivců?

Za minulého režimu vznikl v jeskynním komplexu protiatomový kryt.
ZTRACENÉ JEZERO

Roku 1912 zkoumají Výpustek členové Skupiny jeskynního bádání Bulla a Hope. Za tzv. Nízkou chodbou objeví asi sto metrů dlouhé prostory, které mají další pokračování. Jenže tento úsek se poté nepodaří nalézt.

Speleologové předpokládají, že vstup do něj je zavalený. Záhadnější je zápis z roku 1939. Tehdy prý jeskyňáři objeví přes půl kilometrů nových prostor s jezery. K nejpozoruhodnějším úsekům patří 128 metrů dlouhý a dvacet metrů široký Vodní dóm.

Z objevu se dochová mapa, kterou nakreslí výzkumník Josef Urbánek. Kdyby byly prostory skutečné, jednalo by se o největší podzemní krasové jezero v České republice. Jenže po druhé světové válce se nikomu dóm nepodaří nalézt.

Zničili ho snad Němci?

Speleologové marně pátrají po ztraceném Vodním dómu (Ilustrační obrázek).

Foto: Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články