reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Ztracené prostory jeskyně Výpustek: Co o nich víme?
Blanka Fišarová
od Blanka Fišarová 4.12.2018
4.4tis
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
159
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Jeden z prvních známých výzkumníků Výpustku hrabě Salm odhadne rozměry jeskyně na sedm kilometrů. Jenže současní speleologové znají jen dva kilometry podzemního komplexu. Znamená to, že šlechtic ve svých zápiscích přeháněl? Vždyť nyní nenalezené oblasti popsali i další výzkumníci!

V jeskyni Výpustek v Moravském krasu přebývají v pravěku medvědi a lvi, které z jejich obydlí vystrnadí lidé. V novověku sem chodí nejrůznější mastičkáři, kteří nalezené kosti původních obyvatel Výpustku používají jako přísadu do „magických“ směsí.

Ve třicátých letech minulého století si zde českoslovenští vojáci zřídí muniční sklad, za druhé světové války tu Němci vybudují podzemní továrnu na letecké součástky. Část prostor zabetonují a na sklonku války továrnu zapálí.

Tím způsobí jeskynnímu systému značné škody. Mohou právě Němci za to, že se některé dříve popsané prostory už nepodařilo nalézt? Po nich využije jeskyni ještě Československá lidová armáda, která v ní vybuduje protiatomový kryt.

Ten se dočká odtajnění až roku 2001. Jaká další tajemství Výpustku dosud čekají na své odhalení?

V pravěku žili ve Výpustku jeskynní lvi a medvědi.

TAJEMSTVÍ HRABĚTE SALMA

Muž se s pochodní v ruce vydává do podzemního dómu. Opatrně našlapuje a cestu si značí sypáním plev. Nechce dopadnout jako čtrnáct lidí z Olomouce, kteří do jeskyně vkročili v šestnáctém století a už nikdy nevyšli ven.

Hrabě Hugo František Salm (1776–1836) se stane prvním amatérským průzkumníkem, který popíše jeskyni Výpustek. Některé obzvlášť nebezpečné úseky nechá podle svých slov zazdít, aby předešel tragickým nehodám.

„Délku podzemních prostor odhaduji zhruba na sedm kilometrů,“ poznamená si po výzkumu. Tím však svým následovníkům pořádně zamotá hlavu. Současní jeskyňáři totiž zmapovali pouze dva kilometry prostor. Kam se poděly ty, o nichž se zmiňuje šlechtic?

Lze důvěřovat Salmovým zápiskům o jeho průzkumu v jeskyni?

CHYBĚJÍCÍ KOSTI

Pravda je, že nadšený badatel rád přeháněl a je možné, že při pohybu v obtížném terénu se mu zdálo, že ušel mnohem delší trasu než ve skutečnosti, avšak o dnes neznámých prostorách se zmiňují i další badatelé.

Záhadou rovněž zůstává zmizení oněch čtrnácti lidí z Olomouce. Na konci 19. století najdou jeskyňáři v propasti blízko vchodu do jeskyně asi sto let starou kostru statného muže. O ostatky jednoho z Olomoučanů se však kvůli jejich nedostatečnému stáří jednat nemůže.  Kde leží kosti čtrnácti odvážlivců?

Za minulého režimu vznikl v jeskynním komplexu protiatomový kryt.

ZTRACENÉ JEZERO

Roku 1912 zkoumají Výpustek členové Skupiny jeskynního bádání Bulla a Hope. Za tzv. Nízkou chodbou objeví asi sto metrů dlouhé prostory, které mají další pokračování. Jenže tento úsek se poté nepodaří nalézt.

Speleologové předpokládají, že vstup do něj je zavalený. Záhadnější je zápis z roku 1939. Tehdy prý jeskyňáři objeví přes půl kilometrů nových prostor s jezery. K nejpozoruhodnějším úsekům patří 128 metrů dlouhý a dvacet metrů široký Vodní dóm.

Z objevu se dochová mapa, kterou nakreslí výzkumník Josef Urbánek. Kdyby byly prostory skutečné, jednalo by se o největší podzemní krasové jezero v České republice. Jenže po druhé světové válce se nikomu dóm nepodaří nalézt. Zničili ho snad Němci?

Speleologové marně pátrají po ztraceném Vodním dómu (Ilustrační obrázek).
Foto: Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.5tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.3tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]