Lykurgův pohár, starověká terakotová nádoba, která generuje elektřinu, nebo žárovky z egyptské Dendery.

To je jen několik příkladů archeologických nálezů, které ukazují, že starověké civilizace mohly disponovat technologiemi, které bychom jim dnes nepřisuzovali. Je možné, že moderní věda jen znovu objevuje to, co už naši předci dávno znali?

Skleněný pohár ze starověkého Říma je jedním z mnoha objektů, které dokazují, že moderní technologie nejsou až tak moderní a že si je dokázaly osvojit i mnohem starší kultury.

Původ 16 centimetrů vysokého kalichu, který zdobí reliéfní obraz legendárního thráckého krále Lykurga, je neznámý a jeho vlastnosti dodnes matou vědce.

Pohár ze 3. či 4. století našeho letopočtu je pozoruhodný tím, že vytváří různé barevné efekty v závislosti na směru světla, které na něj dopadá či na tekutině, jíž je naplněn. Lze jej tedy vidět jako tmavě hnědý, matně zelený či zářivě červený.

Analýza odlomených fragmentů provedená v roce 1990 odhaluje, že dané vlastnosti poháru propůjčují mikroskopické částečky zlata a stříbra o velikosti 50–70 nanometrů.

Toto složení je některými badateli považováno za možný důkaz, že už staří Římané znali nanotechnolgie, které si moderní věda osvojila teprve nedávno.

Fascinující je také případ tzv. bagdádské baterie, nalezené v Iráku, která se skládá z terakotové nádoby, měděného válce a železné tyče. Repliky tohoto artefaktu dokázaly generovat elektrické napětí.

I když je účel původního objektu stále nejasný, je nepopiratelné, že mohl sloužit jako zdroj energie. Tato technologie by mohla být využita k pozlacování, elektroterapii nebo k jiným dosud neznámým rituálním účelům.

A pokud by starověcí Parthové znali elektřinu, je možné, že by se podobné znalosti rozšířily i do jiných civilizací, jako je starověký Egypt.

Tato myšlenka nás přivádí zpět k záhadě egyptských žárovek, které jsou zobrazeny na basreliéfech v Hathořině chrámu v Dendeře.

I přes skeptický pohled mainstreamové vědy, která považuje tyto reliéfy za umělecké ztvárnění mytologických motivů, existují silné argumenty pro to, že se jedná o vyobrazení skutečných elektrických zařízení.

Ať už se jedná o symbolické zobrazení lotosových květů, nebo o skutečné „žárovky“, je jasné, že se starověcí umělci snažili zachytit něco neobvyklého.

Ztracené technologie starověkých civilizací nás neustále učí, že naše vnímání historie je často omezeno našimi vlastními předsudky. Možná, že nejdůležitější objevy lidstva nejsou před námi, ale jsou ukryty v naší minulosti.

Lykurgův pohár, bagdádská baterie i žárovky z Dendery jsou připomínkou, že si naši předci mohli osvojit technologie, o kterých se nám dnes ani nezdálo. Je jen na nás, abychom se pokusili tyto dávné záhady rozluštit.