12. listopadu 2014: Na kometě 67P přistává modul Philae přivezený sondou Rosetta. Jde o průlom v dobývání vesmíru.
Domů     Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
od 1.5.2023
3.3tis
Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons
326
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Britského spisovatele Arthura Conana Doyla (1859-1955) proslavila nejen postava detektiva Sherlocka Holmese, ale i román Ztracený svět. Slavný autor v této knize oživil dinosaury a další prehistorická zvířata.

Odměnou mu mohl být i fakt, že o nějaký ten rok později sám údajně jednoho takového tvora zahlédl. Jak se vše seběhlo?

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons

Středozemní moře bylo kolébkou, kde se rodila evropská civilizace. Není tak divu, že již od starověku jsou zaznamenána setkání lidí s tajemnými obyvateli jeho vod.

O tom, že se námořníci a rybáři se ve Středozemním moři potkávají s podivnými tvory, se zmiňuje již přírodovědec Aristoteles ve čtvrtém století před naším letopočtem.

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Tyto zprávy potvrzuje o dvě stě let později i cestovatel Pausanias. Staří Řekové si dokonce na středomořské příšery vytvořili vlastní klasifikaci a dělili je do dvou skupin.

V první byla monstra připomínající velké černé klády plovoucí na hladině, ve druhé pak podivná stvoření červené barvy disponující řadou ploutví.

Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Svědectví moderního věku

Záhadná monstra jsou však hlášena i v dalších stoletích včetně moderního věku.

Mezi věrohodná svědectví patří například hlášení, které ze Středozemního moře odeslala posádka britské královské jachty Osbourne v roce 1877. V této zprávě se psalo o desítky metrů dlouhé plovoucí stonožce.

V roce 1912 se parník Queen Eleanor potkává s monstrem připomínajícím zase obrovského strakatého úhoře.

Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

V roce 1916, v časech první světové války, řecký parník při plavbě Egeidou narazí na „něco“, co evokovalo periskop ponorky.

Brzy se však onen „periskop“ začal vzdalovat z dohledu – a to takovou rychlostí, které nebyl žádný podmořský člun té doby schopen dosáhnout.

Očitými svědky jsou i manželé Doylovi

V roce 1928 podnikli plavbu po Středomoří i spisovatel Arthur Conan Doyle s manželkou. Právě se kochali pohledem na ruiny řeckého chrámu na mysu Sunion, nejjižnějším výběžku poloostrova Attika, přibližně sedmdesát kilometrů od Athén.

Náhle se však objevil obrovský tvor plavající souběžně s jejich lodí. Měl prý dlouhý krk a velké ploutve. Manželé Doylovi tehdy tvrdili, že to byl nepochybně mladý plesiosaurus.

Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons
Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons

Jediný problém byl a je, že plesiosauři vyhynuli již v období před šedesáti pěti miliony let. Svědectví spisovatele mělo patřičnou váhu, protože se v prehistorické fauně dobře vyznal.

Potřeboval tyto znalosti již v roce 1912, kdy dokončoval svůj román Ztracený svět, zasazený do kulis Amazonie.  Zdá se však, že někde v hlubinách Středozemního moře se takový ztracený svět rovněž ukrývá!

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 12.11.2026 181
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 331
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.0tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.1tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 2.8tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
21stoleti.cz
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
Česká hlava by se mohla nazývat „domácí nobelovkou“ – jde o největší ocenění, které tuzemský vědec může získat. Už od roku 2002 jsou ceny udělovány pro nejlepší české patenty, objevy a vynálezy Na
Patent tiskařce udělil sám císař
epochalnisvet.cz
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
historyplus.cz
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
Církevní shromáždění nejvýznamnějších biskupů vyslýchá papeže, obviněného z mnoha zločinů. Obžalovaný je sice v síni přítomen, ale nemůže se bránit. Je totiž už devět měsíců mrtvý. Svatý otec má být nestranný a nade všemi. Papež Formosus (asi 816–896), zvolený 6. října 891, má ale o pontifikátu jiné představy. Komu posadí na hlavu korunu Svaté říše římské? O
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
epochaplus.cz
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz