19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
od 1.5.2023
3.3tis
Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons

Britského spisovatele Arthura Conana Doyla (1859-1955) proslavila nejen postava detektiva Sherlocka Holmese, ale i román Ztracený svět. Slavný autor v této knize oživil dinosaury a další prehistorická zvířata.

Odměnou mu mohl být i fakt, že o nějaký ten rok později sám údajně jednoho takového tvora zahlédl. Jak se vše seběhlo?

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons

Středozemní moře bylo kolébkou, kde se rodila evropská civilizace. Není tak divu, že již od starověku jsou zaznamenána setkání lidí s tajemnými obyvateli jeho vod.

O tom, že se námořníci a rybáři se ve Středozemním moři potkávají s podivnými tvory, se zmiňuje již přírodovědec Aristoteles ve čtvrtém století před naším letopočtem.

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Tyto zprávy potvrzuje o dvě stě let později i cestovatel Pausanias. Staří Řekové si dokonce na středomořské příšery vytvořili vlastní klasifikaci a dělili je do dvou skupin.

V první byla monstra připomínající velké černé klády plovoucí na hladině, ve druhé pak podivná stvoření červené barvy disponující řadou ploutví.

Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Svědectví moderního věku

Záhadná monstra jsou však hlášena i v dalších stoletích včetně moderního věku.

Mezi věrohodná svědectví patří například hlášení, které ze Středozemního moře odeslala posádka britské královské jachty Osbourne v roce 1877. V této zprávě se psalo o desítky metrů dlouhé plovoucí stonožce.

V roce 1912 se parník Queen Eleanor potkává s monstrem připomínajícím zase obrovského strakatého úhoře.

Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

V roce 1916, v časech první světové války, řecký parník při plavbě Egeidou narazí na „něco“, co evokovalo periskop ponorky.

Brzy se však onen „periskop“ začal vzdalovat z dohledu – a to takovou rychlostí, které nebyl žádný podmořský člun té doby schopen dosáhnout.

Očitými svědky jsou i manželé Doylovi

V roce 1928 podnikli plavbu po Středomoří i spisovatel Arthur Conan Doyle s manželkou. Právě se kochali pohledem na ruiny řeckého chrámu na mysu Sunion, nejjižnějším výběžku poloostrova Attika, přibližně sedmdesát kilometrů od Athén.

Náhle se však objevil obrovský tvor plavající souběžně s jejich lodí. Měl prý dlouhý krk a velké ploutve. Manželé Doylovi tehdy tvrdili, že to byl nepochybně mladý plesiosaurus.

Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons
Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons

Jediný problém byl a je, že plesiosauři vyhynuli již v období před šedesáti pěti miliony let. Svědectví spisovatele mělo patřičnou váhu, protože se v prehistorické fauně dobře vyznal.

Potřeboval tyto znalosti již v roce 1912, kdy dokončoval svůj román Ztracený svět, zasazený do kulis Amazonie.  Zdá se však, že někde v hlubinách Středozemního moře se takový ztracený svět rovněž ukrývá!

Foto: 1 - See page for author, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 5 - Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons
Související články
od 18.9.2026 1.4tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.6tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 2.8tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz