13. ledna 1866: Ve Filipově v severních Čechách se zjevuje Panna Maria.
Domů     Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
od 1.5.2023
3.3tis
Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons
326
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Britského spisovatele Arthura Conana Doyla (1859-1955) proslavila nejen postava detektiva Sherlocka Holmese, ale i román Ztracený svět. Slavný autor v této knize oživil dinosaury a další prehistorická zvířata.

Odměnou mu mohl být i fakt, že o nějaký ten rok později sám údajně jednoho takového tvora zahlédl. Jak se vše seběhlo?

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons

Středozemní moře bylo kolébkou, kde se rodila evropská civilizace. Není tak divu, že již od starověku jsou zaznamenána setkání lidí s tajemnými obyvateli jeho vod.

O tom, že se námořníci a rybáři se ve Středozemním moři potkávají s podivnými tvory, se zmiňuje již přírodovědec Aristoteles ve čtvrtém století před naším letopočtem.

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Tyto zprávy potvrzuje o dvě stě let později i cestovatel Pausanias. Staří Řekové si dokonce na středomořské příšery vytvořili vlastní klasifikaci a dělili je do dvou skupin.

V první byla monstra připomínající velké černé klády plovoucí na hladině, ve druhé pak podivná stvoření červené barvy disponující řadou ploutví.

Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Svědectví moderního věku

Záhadná monstra jsou však hlášena i v dalších stoletích včetně moderního věku.

Mezi věrohodná svědectví patří například hlášení, které ze Středozemního moře odeslala posádka britské královské jachty Osbourne v roce 1877. V této zprávě se psalo o desítky metrů dlouhé plovoucí stonožce.

V roce 1912 se parník Queen Eleanor potkává s monstrem připomínajícím zase obrovského strakatého úhoře.

Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

V roce 1916, v časech první světové války, řecký parník při plavbě Egeidou narazí na „něco“, co evokovalo periskop ponorky.

Brzy se však onen „periskop“ začal vzdalovat z dohledu – a to takovou rychlostí, které nebyl žádný podmořský člun té doby schopen dosáhnout.

Očitými svědky jsou i manželé Doylovi

V roce 1928 podnikli plavbu po Středomoří i spisovatel Arthur Conan Doyle s manželkou. Právě se kochali pohledem na ruiny řeckého chrámu na mysu Sunion, nejjižnějším výběžku poloostrova Attika, přibližně sedmdesát kilometrů od Athén.

Náhle se však objevil obrovský tvor plavající souběžně s jejich lodí. Měl prý dlouhý krk a velké ploutve. Manželé Doylovi tehdy tvrdili, že to byl nepochybně mladý plesiosaurus.

Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons
Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons

Jediný problém byl a je, že plesiosauři vyhynuli již v období před šedesáti pěti miliony let. Svědectví spisovatele mělo patřičnou váhu, protože se v prehistorické fauně dobře vyznal.

Potřeboval tyto znalosti již v roce 1912, kdy dokončoval svůj román Ztracený svět, zasazený do kulis Amazonie.  Zdá se však, že někde v hlubinách Středozemního moře se takový ztracený svět rovněž ukrývá!

Foto: 1 - See page for author, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 5 - Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons
Související články
od 12.1.2026 1.1tis
Hromadné úhyny ryb, ptáků či mořských savců patří k nejzáhadnějším jevům, s nimiž se ekologie a biologie setkávají, a často vyvolávají otázky o skutečných limitech lidského poznání přírodních procesů. Přestože moderní věda dokáže většinu podobných událostí vysvětlit působením nemocí nebo toxinů, některé případy zůstávají i po důkladném vyšetřování bez jasné odpovědi.  [gallery ids="159919,159918,
od 12.1.2026 1.6tis
Je krátce po peloponéské válce, v níž se spartským vojákům podaří zvítězit, a město tak nebývale vzkvétá. „Dej si jen pozor, Sparto, ač hrdá jsi, aby snad z tebe, ačkoli zpříma stojíš, pak nevzešla kulhavá vláda,“ varuje místní obyvatele věštec. Naplní se jeho slova?    Euforie z vítězství však brzy střídá napětí a nejistota. Sparta sice porazila
od 11.1.2026 1.5tis
Zemřel Erich von Däniken (1935–2026), muž, který více než čtyři desetiletí rozděloval svět na skeptiky a nadšené stoupence dávných astronautů. Švýcarský záhadolog proslul teorií, že vývoj lidské civilizace mohl být ovlivněn návštěvníky z kosmu. Jeho myšlenky, považované jedněmi za provokativní fantazii a druhými za odvážné otázky, inspirovaly miliony lidí po celém světě. [caption id="attachment
od 11.1.2026 2.0tis
Sex. Právě toto občas ještě tabuizované téma je jedním z motivů, které tvůrci podprahových signálů nejvíce využívají. Skutečnost je totiž taková, že vše, co se točí kolem sexu, lidi přirozeně velmi láká, zajímá a přitahuje.  A to právě i v podobě podprahových signálů. Když se v roce 1995 v Austrálii objeví nová tisková reklama na Coca-Colu, zaznamená tato
od 11.1.2026 2.4tis
Beskydy a Šumava patří k nejkrásnějším, ale zároveň nejzrádnějším místům české krajiny. Každý rok se zde ztratí lidé, jejichž osudy mají podle statistik racionální vysvětlení v počasí, terénu či zdravotních komplikacích. Přesto některé případy, které zůstaly bez jasného závěru, živí staré pověsti o lesních pánech, bludných světlech a záhadách ukrytých v mlze hor. [caption id="attachment_161332"
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
My Arbor představuje výjimečný únik z ruchu všedního dne
iluxus.cz
My Arbor představuje výjimečný únik z ruchu všedního dne
V unikátním 5* wellness hotelu v Dolomitech pouze pro dospělé (16+) hosté nacházejí pocit bezpečí a pohodlí. Snění mezi korunami stromů, koupání v klidu lesa a sbírání sil. Zažívání dojemných okamžiků
Konstantinovy Lázně nabízejí úlevu i odpočinek
epochanacestach.cz
Konstantinovy Lázně nabízejí úlevu i odpočinek
Konstantinovy Lázně uprostřed západočeských lesů jsou možná nenápadné, ale také výjimečné především svou rodinnou atmosférou. Srdce vám zde pookřeje. Patří mezi nejmenší české lázně a rozhodně na tom nechtějí nic měnit. Právě proto tady totiž nikdy nenarazíte na davy lidí a i čas tady ubíhá tak nějak pomaleji a beze stresu. Právě proto jsou Konstantinovy Lázně ideálním místem pro
Moje máma si přece zaslouží být šťastná
skutecnepribehy.cz
Moje máma si přece zaslouží být šťastná
Nechtěla jsem, aby máma zůstala sama, a tak jsem vymyslela plán. Když do školy nastoupil nový učitel, napadlo mě, že by si mohli rozumět. Stalo se to na základní škole, kde moje máma učila matematiku a bohužel ji učila i mě, což byla hrůza. Ve snaze, aby si ostatní nemysleli, že mi nadržuje, byla až zbytečně přísná, někdy
Zkáza Bílé lodi: Tragická nehoda, nebo masová vražda?
historyplus.cz
Zkáza Bílé lodi: Tragická nehoda, nebo masová vražda?
Ozve se varovné zaskřípání. To se bok Bílé lodi otřel o skálu. „Obraťte kormidlo! Hned!“ nařídí kapitán, ale je už pozdě. Plavidlo sebou trhne, sklouzne do hlubší vody a nakloní se na stranu. Rozervaným bokem se do jeho útrob začne valit ledová voda. Už od rozbřesku 25. listopadu 1120 kypí přístav Barfleur na normandském pobřeží
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Co si dáme v kavárně?
panidomu.cz
Co si dáme v kavárně?
Ať už chodíte do kavárny často, nebo občas, možná i vám se stane, že nevíte tak jistě, co se pod názvy různých káv přesně skrývá a jak to má chutnat. Zkusíme vám trochu poradit.   Ale než tak učiníme, podívejme se letmo do historie. Posuneme se o několik století zpátky, abychom zjistili, že když na
Psi se dokážou učit význam slov pouhým nasloucháním
21stoleti.cz
Psi se dokážou učit význam slov pouhým nasloucháním
Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že někteří vskutku výjimeční psi se dokážou naučit význam slov pouhým nasloucháním lidské konverzaci, aniž by přitom byli přímo oslovováni nebo trén
Náhle u Adamovské tichá domácnost?
nasehvezdy.cz
Náhle u Adamovské tichá domácnost?
Zdánlivě pevné manželství herečky ze seriálu Milionáři Zlaty Adamovské (66) a herce Petra Štěpánka (77) se kýve v samých základech. Alespoň se o tom živě mluví v kuloárech. Za všechno prý může nedáv
Když Zemi zahalí tma: Mohl za potopu světa asteroid?
epochaplus.cz
Když Zemi zahalí tma: Mohl za potopu světa asteroid?
Posvátná chvíle přinášející po celém světě strach. Zatmění Slunce. Toto se ale zaryje do lidského podvědomí nesmazatelně hluboko. Do oceánu poblíž Afriky totiž navíc dopadne asteroid!   Horší trest bohů si již nelze představit. Pobřeží brzy smetou tsunami – i s celými aglomeracemi. Tak vysvětluje zrození mýtu o potopě archeolog Bruce Masse. K ruce má rozsáhlou studii
Když i hrnek kávy váží jako činka
nejsemsama.cz
Když i hrnek kávy váží jako činka
Takzvaný tenisový loket nezaskočí jen sportovce. Často potrápí i ty, kteří v životě nedrželi tenisovou raketu, zato žehličku, hadr nebo motyčku drží denně. Bolest začíná nenápadně. Nejdřív jen trochu píchne, když otevřete dveře, pak při mytí vlasů a nakonec zjistíte, že i obyčejné zvednutí hrnku vyžaduje odhodlání. Tak začíná klasický tenisový loket. A jestli si právě říkáte, že s
Vznikla mikrovlnka díky čokoládě?
epochalnisvet.cz
Vznikla mikrovlnka díky čokoládě?
Technik s údivem strčí ruku do kapsy a vytáhne ji umazanou od rozteklé čokolády. Jak se mohla tak najednou rozpustit? Ještě pár minut potrvá, než mu dojde, že právě objevil princip jednoho z dnes naprosto samozřejmých kuchyňských spotřebičů.   Už v roce 1924 popisuje profesor Univerzity Karlovy August Žáček (1886–1961) princip oscilace magnetronu, elektronky generující mikrovlnné záření. Celá
Tvarohový koláč s jahodami
tisicereceptu.cz
Tvarohový koláč s jahodami
Suroviny na 4–6 porcí 500 g měkkého tvarohu 200 g rostlinného tuku 200 g moučkového cukru 2 žloutky 0,2 l mléka 1–2 lžíce želatiny 300 g jahod či jiného ovoce piškotový korpus o hmotnosti 20
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz