15. listopadu 1997: Obyvatelé Seattlu pozorují na nebi zvláštní tělesa vydávající silné světlo. Jde o ruské družice?
Domů     Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
Ztracený svět pod hladinou moře: Zahlédl ho i autor Sherlocka Holmese?
od 1.5.2023
3.3tis
Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons
326
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Britského spisovatele Arthura Conana Doyla (1859-1955) proslavila nejen postava detektiva Sherlocka Holmese, ale i román Ztracený svět. Slavný autor v této knize oživil dinosaury a další prehistorická zvířata.

Odměnou mu mohl být i fakt, že o nějaký ten rok později sám údajně jednoho takového tvora zahlédl. Jak se vše seběhlo?

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons Některé záhady moře by opravdu chtěly důvtip Sherlocka Holmese, co říkáte? Tentokrát se však účastníkem tajemného případu nestal románový detektiv, ale samotný autor. Zdroj ilustrační fotografie: Alf van Beem, CC0, via Wikimedia Commons

Středozemní moře bylo kolébkou, kde se rodila evropská civilizace. Není tak divu, že již od starověku jsou zaznamenána setkání lidí s tajemnými obyvateli jeho vod.

O tom, že se námořníci a rybáři se ve Středozemním moři potkávají s podivnými tvory, se zmiňuje již přírodovědec Aristoteles ve čtvrtém století před naším letopočtem.

Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Hrdina Herakles bojuje s mořským netvorem. Zdroj obrázku: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Tyto zprávy potvrzuje o dvě stě let později i cestovatel Pausanias. Staří Řekové si dokonce na středomořské příšery vytvořili vlastní klasifikaci a dělili je do dvou skupin.

V první byla monstra připomínající velké černé klády plovoucí na hladině, ve druhé pak podivná stvoření červené barvy disponující řadou ploutví.

Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Útok z hlubin Středozemního moře. Zdroj obrázku: YukioSanjo, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Svědectví moderního věku

Záhadná monstra jsou však hlášena i v dalších stoletích včetně moderního věku.

Mezi věrohodná svědectví patří například hlášení, které ze Středozemního moře odeslala posádka britské královské jachty Osbourne v roce 1877. V této zprávě se psalo o desítky metrů dlouhé plovoucí stonožce.

V roce 1912 se parník Queen Eleanor potkává s monstrem připomínajícím zase obrovského strakatého úhoře.

Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Některá umělecká vyobrazení setkání člověka s příšerami Středozemního moře nepostrádají výmluvnost. Zdroj obrázku: Mentnafunangann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

V roce 1916, v časech první světové války, řecký parník při plavbě Egeidou narazí na „něco“, co evokovalo periskop ponorky.

Brzy se však onen „periskop“ začal vzdalovat z dohledu – a to takovou rychlostí, které nebyl žádný podmořský člun té doby schopen dosáhnout.

Očitými svědky jsou i manželé Doylovi

V roce 1928 podnikli plavbu po Středomoří i spisovatel Arthur Conan Doyle s manželkou. Právě se kochali pohledem na ruiny řeckého chrámu na mysu Sunion, nejjižnějším výběžku poloostrova Attika, přibližně sedmdesát kilometrů od Athén.

Náhle se však objevil obrovský tvor plavající souběžně s jejich lodí. Měl prý dlouhý krk a velké ploutve. Manželé Doylovi tehdy tvrdili, že to byl nepochybně mladý plesiosaurus.

Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons
Neznámého tvora zahlédli ve dvacátých letech minulého století i Arthur Conan Doyle s manželkou. Zdroj ilustrační fotografie: George Grantham Bain Collection, Public domain, via Wikimedia Commons

Jediný problém byl a je, že plesiosauři vyhynuli již v období před šedesáti pěti miliony let. Svědectví spisovatele mělo patřičnou váhu, protože se v prehistorické fauně dobře vyznal.

Potřeboval tyto znalosti již v roce 1912, kdy dokončoval svůj román Ztracený svět, zasazený do kulis Amazonie.  Zdá se však, že někde v hlubinách Středozemního moře se takový ztracený svět rovněž ukrývá!

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 15.11.2026 676
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 2.2tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 2.6tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.0tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 3.2tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz