Skip to content

Zubařství před 9000 lety: Starověké národy excelovaly ve stomatologii

Péče o chrup je v historii důležitým pilířem mnoha národů. Například starověcí Egypťané, Féničané a Etruskové používali pro nápravu chrupu mnoho zubních implantátů a kovových pomůcek. Slovinci si osvojili výplně zubů a za Pákistánu přišlo vrtání.

Nálezy z dob starých Féničanů a Etrusků lze označit za pravěké předchůdce zubních náhrad, jako jsou můstky a korunky, tehdy jim k tomu sloužily různé kovové dráty. Pravěcí obyvatelé dnešního Slovinska zase jako dočasnou zubní výplň využívali včelí vosk.

Tyto náhrady plomb pacientům prokazatelně přinášely jistou úlevu. Rekordmany ve vyspělosti dentální lékařské péče však zůstávají pravěcí lidé žijící na území Pákistánu, kteří zřejmě vynalezli dnes tolik obávané vrtání zubů.

Jak se jim dařilo náročné úkony zvládat?

Dílo starověkého egyptského zubaře, foto Ashashyou / Creative Commons / volné dílo
PO STALETÍ INSPIRACÍ

Podle odhadů se v Egyptě zubní lékaři objevují společně s prvními pyramidami (zřejmě v období 3500 a 2500 př. n. l. – pozn. red.). Mumie nalezené v Údolí králů nedaleko od pohřebišť synů faraona Ramsese II. (1279–1213 př. n. l.) vykazují známky pokročilých stomatologických zákroků. V jejich zubech jsou nalézány zlaté výplně, a v některých případech jsou dokonce tvořeny plátnem napuštěným léčivým roztokem, který má mírnit bolest.

U Féničanů a Etrusků z období 8. tisíciletí př. n. l. – 1. století př. n. l. se běžně vyskytují zlaté dlahy nebo zuby fixované dráty. Z této doby pochází také kované nebo spájené zlaté kroužky, které je možno považovat za předchůdce dnešních korunek a můstků.

Všechny tyto techniky jsou prováděny natolik precizně, že by byli starověcí dentisté považováni za vysoce kvalifikované odborníky i v současných dnech. Odkud mají své schopnosti? Historici tvrdí, že vznikly dlouhodobým pozorováním.

Egyptská mytologie jako vysvětlení náhlého rozmachu vědění zase předkládá Thovta, boha moudrosti a učitele lidí, který jim své znalosti předává.

Egypťané používali kovové dráty, foto Ashashyou / Creative Commons / volné dílo
PRAVĚKÉ ZUBNÍ VRTAČKY

K dentistovi přichází pacient s bolavým zubem. Usadí se, otevírá ústa a za pár minut odchází s vyvrtaným kazem a náhradní zubní výplní. Rutina současných dnů v zubařské ambulanci, řeklo by se. Omyl! Takové návštěvy lidstvo podniká možná už celých 9000 let!

Dentistům z doby 7000–5500 let př. n. l. z území dnešního Pákistánu údajně k práci slouží jednoduché zubní vrtačky tvořené z malého kusu pazourku. Vyvrtávají s nimi dokonalé otvory i v těžce přístupných místech na stoličkách.

V pákistánské oblasti Balúčistánu bylo nalezeno devět lebek s jedenácti vyvrtanými zuby. „Ukázal jsem snímky mému zubaři a on se domnívá, že jde o výborné díry,“ říká americký antropolog David Frayer, který kosterní pozůstatky zkoumal v roce 2006.

Není vyloučeno, že se do navrtaných otvorů vkládaly jakési výplně z materiálu, jenž se později rozpadl a svého objevení se již nedočkal. Neméně překvapivý fakt odhaluje francouzský vědec Roberto Macchiarelli. Podle něj neměli vyvrtané zuby panovníci a boháči, ale běžní lidé, což je pro tehdejší dobu velmi neobvyklé. Působil tu snad nějaký pokrokový zubař dobrodinec? Zajímavé je, že pokročilá stomatologie mizí v dobách starověku.

Ve středověku jsou bolavé zuby rovnou vytrženy katem, přičemž mnohdy dochází ke komplikovaným zraněním. Primitivní vrtačky se objevují znovu až koncem současné éry.

Zubní vrtačka byla před 9000 lety tvořená z pazourku, foto Sterilgutassistentin / Creative Commons / GPL

Foto: Creative Commons, pixabay
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články