Socha nejvyššího řeckého boha Dia (v 1. pádě Zeus) v jeho chrámu v Olympii, který postavil mezi lety 468 př. n. l. – 456 př. n. l. architekt Libón z Élidy, je dodnes považována za naprostý vrchol lidské schopnosti tvarovat kámen a kov.

V čem byla tak výjimečná? A kam se vlastně poděla?

1. Jak byla socha Dia vlastně vysoká?

Podle dvorního básníka Ptolemaiovců KALLIMACHAZ KYRÉNY(asi 305 př. n. l – 240 př. n. l.) je socha doslova kolosální. Měří 37,5 stopy, tedy asi 13 metrů – zhruba jako čtyřpatrový dům. Jiní autoři tyto rozměry potvrzují, další uvádějí menší – nejnižší odhad výšky je „jen“ 9 metrů.

2. V čem byla tak výjimečná kromě velikosti?

Je na ni údajně spotřebováno obrovské množství drahých materiálů – například 1 tuna slonoviny, ještě více zlata a vzácného dřeva. Říká se o ní, že je to spíše šperk než socha. Oči, které jsou vykládané barevným sklem, jsou prý jako opravdové.

Zeus údajně vypadá tak hodnověrně, že mnozí věří, že jde o skutečného boha.

3. Čím se autor údajně nechal inspirovat?

Tvůrcem sochy je FEIDIÁS (asi 490 př. n. l. – 430 př. n. l.), dodnes považovaný za jednoho z nejvýznamnějších světových sochařů. Ve své době je také znám jako schopný matematik, geometr, konstruktér a technolog.

Podle pověsti se při tvorbě Diovy sochy inspiruje verši Homérovy Iliady: „Domluviv Kronův syn, svým tmavým obočím kývl. Ihned kadeře božské se hrnuly do čela vládci s božské nesmrtelné hlavy – a velký Olymp se zachvěl.“

Na soše údajně pracuje 8 let a dokončuje ji v roce 433 př. n. l. – tedy nedlouho před svou smrtí.

4. Jaké pozůstatky Feidiovy práce byly nalezeny?

Při vykopávkách v Olympii je pod zbytky byzantského chrámu objevena sochařská dílna, kde Feidiás nejspíš na soše pracoval. Poblíž jsou archeology nalezeny zbytky smetiště s materiálem a nástroji přímo použitými ke konstrukci sochy, a dokonce i miska s nápisem FEIDIO EIMI (patřím Feidiovi – pozn. red.).

5. Pracoval Feidiás na Diově soše sám?

S největší pravděpodobností má kolem sebe množství vysoce kvalifi kovaných pomocníků – například sochaře KOLÓTEA, malíře PANAINA, kovotepce, skláře, hrnčíře, tesaře a další. Dokládají to i zmiňované archeologické nálezy.

Jména těchto lidí však postupem času zapadají a Feidiás je dnes považován prakticky za jediného autora sochy.

6. Jak zřejmě autor při konstrukci sochy postupoval?

Využívá tzv. chryselefantinovou techniku – tedy způsob, kdy jsou jednotlivé části sochy vytvořeny z různých materiálů (podpůrná konstrukce ze dřeva, odhalené části těla ze slonoviny, šaty, šperky a doplňky z drahých kovů – pozn. red.).

Ty jsou očíslovány, aby byla zajištěna návaznost jednotlivých dílů. Socha je po částech přenesena do chrámu, kde jsou na ni připevněny menší ornamenty a je na ní provedena malířská výzdoba.

7. Kam Diova socha zmizela?

Její osud je značně nejistý. Podle dochovaných spisů je převezena pravděpodobně v roce 394 do Konstantinopole (dnešního Istanbulu v Turecku – pozn. red.), kde je prý v roce 475 zničena při požáru.

Je ale také možné, že je spálena už v roce 408, a to při požáru v Diově chrámu na Olympii za vlády východořímského císaře Theodosia II. (401 – 450), který aktivně vystupuje proti pohanským kultům.