Australští astronomové objevili zvláštní rádiový zdroj a nikdo neví, co by to mohlo být. Neobvyklý signál při pozorování vzdálené galaxie zachytilo několik radioteleskopů současně.
Původ a povaha tohoto signálu jsou však zatím neznámé a podle vědců vyžadují další zkoumání.
Za rádiové zdroje jsou obecně označovány různé objekty ve vesmíru, které vyzařují relativně velké množství rádiových vln. Mezi nejsilnější zdroje takové emise patří pulsary, některé mlhoviny, kvazary a rádiové galaxie.
Astronomové již dokážou podle druhu a vlastností konkrétního signálu určit, z jakého objektu vychází. Čas od času však stále narážejí na data, s jejichž interpretací si nevědí rady.
Na jeden takový případ narazil tým astronomů pod vedením Joela Balzana z Univerzity v západním Sydney. O záhadném signálu vědci informovali na konci května letošního roku s tím, že jeho zdroj nedokázali identifikovat.
Signál byl zachycen při pozorování spirální galaxie známé pod označením NGC 2082. Od Země je vzdálená 66 milionů světelných let a z jednoho konce na druhý měří přibližně 33 000 světelných let.
Je toto konečně signál, na který hledači mimozemského života čekají, nebo pro něj existuje jiné vysvětlení?
Původ neznámý
Signál, o němž je řeč, se projevil jako silný bodový rádiový zdroj v datech z australského radioteleskopu ASKAP, teleskopu ATCA a radioteleskopu Parkes. Jeho vlastnosti astronomy poněkud zaskočily, protože neodpovídají žádnému v současnosti známému signálu.
„Představujeme pozorování rádiového kontinua NGC 2082 pomocí teleskopů ASKAP, ATCA a Parkes v pásmu 888 MHz až 9000 MHz.
Asi 20 úhlových vteřin od středu této blízké spirální galaxie jsme objevili jasný a kompaktní rádiový zdroj J054149.24-641813.7 neznámého původu,“ píší vědci v článku.
Zaznamenaná data nesou jistou podobu s již dříve detekovanými a hojně diskutovanými rychlými rádiovými záblesky, jejichž zdroj je taktéž neznámý. Podle vědců se však zřejmě nejedná o stejný typ signálu, neboť jejich vlastnosti se mírně liší.
Nově zkoumaný signál například není dostatečně jasný, aby bylo možné označit ho za rychlý rádiový záblesk. Je ale dost silný na to, aby upoutal pozornost vědců. Jaký zdroj může tento signál vysílat?
Na mimozemšťany je ještě čas
Přestože přesná povaha a původ záhadného rádiového zdroje zůstávají neznámé, vědci zdůrazňují, že důležité je nedělat ukvapené závěry.
Většina nevysvětlených zdrojů se totiž obvykle ukáže být pulzary, mlhovinami, kvazary, supernovami a dalšími podobnými objekty, takže není žádný důvod okamžitě přecházet k mimozemské interpretaci. Jenže data žádnému z běžných zdrojů neodpovídají.
Je také vyloučeno, že by došlo k chybě v měření, kdy se zdroj ve skutečnosti nacházel před pozorovanou galaxií někde mnohem blíže, takže bylo jeho vysílání mylně vyhodnoceno jako silnější. Signál je totiž pozorovatelný pouze v rádiových frekvencích.
Toto zjištění ale zároveň připouští možnost, že se zdroj ve skutečnosti nachází až za galaxií NGC 2082 a jeho signál je tak silný, že skrze ni pronikl. Leží tedy odpověď skryta kdesi za vzdálenou galaxií?
Za současného stavu je třeba ještě mnoho práce, aby se zjistilo, co by mohlo být zdrojem rádiového signálu. Zatím se ale astronomové kloní k možnosti, že původcem signálu je kvazar nebo rádiová galaxie v pozadí.
Vzácné těleso v naší Galaxii
Před dvěma lety astronomové zachytili vláštní rádiový jev s označením GLEAM-X J162759.5-523504.3, jehož zdroj se nachází zhruba 4000 světelných let od Země. Jeho signál o nízké frekvenci pulzuje jasně po dobu zhruba 30 až 60 sekund každých 18,18 minuty. Jedná se o jeden z nejjasnějších objektů na nízkofrekvenční rádiové obloze.
Zdroj signálu neodpovídá profilu žádného známého astronomického objektu. Původně se uvažovalo o pulsaru, jenže tato možnost má dva zásadní problémy: prvním je dlouhá rotační doba a druhým je, že pulsy byly příliš jasné.
Pokud by se potvrdily nynější domněnky vědců, že jde o pulsujícího bílého trpaslíka, znamenalo by to, že záhadný signál z naší Galaxie vychází z nejvzácnějšího vesmírného tělesa.
Pulsující bílý trpaslík je objekt tak vzácný, že byl zatím předběžně identifikován pouze jeden další!