Slovo moloch v současnosti používáme většinou k označení „něčeho“, co nenasytně požírá vše kolem sebe. Jde však pouze o přenesený význam tohoto slova. Jeho původní význam je tak krutý, že se tomu nechce ani věřit. Bůh-stroj, který přijímá dětské oběti!
Detailní popis Molocha-stroje najdeme v románu Salambo francouzského prozaika Gustave Flauberta (1821-1880). Odehrává se ve starověkém Kartágu ve třetím století před naším letopočtem.
Název románu je i jménem jeho hlavní hrdinky, kterou je fiktivní dcera kartaginského generála Hamilkara Barky.
Vraždící Moloch
Krvavý rituál, při kterém jsou obětovány děti, popisuje Flaubert značně realisticky. Opravdu však Moloch – vraždící stroj existoval? Moloch je podle historiků jméno boha uctívaného ve starověkých kulturách Blízkého východu a severoafrického pobřeží.
Jeho uctívání vyžadovalo zejména obětování dětí. Židovská tradice skutečně popisuje Molocha jako žárem ohně rozpálenou bronzovou sochu, do které se vkládaly živé děti.
V průběhu zkoumání původního významu slova „moloch“ se ovšem objevily i názory, že takový způsob krutého obětování dětí se nikdy neuskutečnil. Šlo prý jen o symbolický rituál, který pozdější interpretace posunuly do tradované podoby.
Román jako realita?
Bohužel, archeologické výzkumy naznačují, že k děsivým scénám, které popisuje Flaubert v románu Salambo, asi skutečně docházelo.
Při průzkumu rozvalin starověkého Kartága objevily francouzské výzkumné týmy urny s dětskými ostatky, které nesly stopy působení ohně. Podobné nálezy byly učiněny i na Sicílii či Sardinii.
Interpretace textů antických autorů pak nevylučuje, že by vraždící socha Molocha mohla mít některé atributy primitivního stroje, tj. disponovat pohyblivými mechanickými částmi.
Pokud by tomu tak bylo, pak bych řádky románu Salambo nebyly jen uměleckou fikcí, ale i hororovým, takřka očitým svědectvím o krutém rituálu.
Na piedestalu náboženského fanatizmu je primitivními mechanismy osazená bronzová socha Molocha, v jejichž rozpálených útrobách nalézají smrt desítky, stovky, tisíce dětí!
