Japonsko má celkem tři posvátné korunovační klenoty: svatý drahokam Yasakani no Magatama, svaté zrcadlo Yata no Kagami a svatý meč Kusanagi. Právě ten je přitom opředen řadou mýtů, ale také spekulací. Proč vzácný meč Kusanagi nesmí spatřit žádný smrtelník? Je možné, že ve skutečnosti vůbec neexistuje?
Hrůzná příšera, osmihlavý had Yamato-no-Orochi, byl poražen. Bůh Susano-ó se u toho sice pěkně zapotil, ale lidé mu budou vděčni za to, že je zbavil krutého uzurpátora. Obludný had naposledy vydechne a jeho tělo zůstává bezvládně ležet na zemi.
Co se to ale zablesklo v dýmu vycházejícím z jeho útrob? Je to meč! Bájný meč Ame no murakumo no tsurugi, tedy Meč nebeského mračna. Dnes je ale známější pod názvem Kusanagi no tsurugi – Meč hada.
Stává se součástí japonské mytologie a mnozí věří, že je skutečný. Vždyť má být i součástí japonských korunovačních klenotů! Jenomže proč jej tedy nikdy nikdo neviděl a proč ti, kteří jej prý spatřili, záhy nato zemřeli?
Vymyšlená zbraň vymyšleného hrdiny?
Meč nebeského mračna má později získat Yamato Takeru, syn japonského císaře Keika (měl vládnout na přelomu 1. a 2. století). Daruje mu jej jeho teta Yamato Hime, která je velekněžkou ve Velké svatyni v Ise, kde je zbraň uložena.
Během jedné ze svých loveckých výprav se Yamato Takeru dostane do léčky. Jeho nepřátelé jej v provincii Sagami vlákají do otevřených pastvin, kde okolo něj pomocí hořících šípů zapálí suchou trávu. Chtějí, aby princ uhořel.
Ten má však zázračný meč, kterým hořící trávu poseče, přičemž zjistí, že zbraň má sílu ovládat vítr. Obrátí tak směr požáru a plameny nasměruje proti těm, kteří ho chtěli zabít. Byl ale vůbec Yamato Takeru skutečný?
O jeho životě se mluví jen v legendách a neexistuje žádný důkaz toho, že by někdy opravdu žil. Nemůže jít jen o smyšleného hrdinu? A nemůže pak být vymyšlený i meč Kusanagi?
Kde je mu konec?
Za důkaz toho, že jde o skutečný předmět, lze považovat zmínku v Nihon Shoki, jedné z nejstarších knih japonské historie. Podle této kroniky měl být meč Kusanagi roku 688 umístěn ve Velké svatyni v Ise.
Když ale umírá císař Temmu (631–686), vina za jeho smrt padá právě na posvátný meč. Měl prý na císaře přivolat nemoc! Proto je meč převezen do svatyně Atsuta ve městě Nagoya (prefektura Aichi). Tady pak putování legendární zbraně končí. Znamená to, že meč Kusanagi je zde uložen dodnes?
Za pohled se platí životem!
V období Edo (1603–1867) má prý meč spatřit jistý šintoistický mnich. Podle něj má tvar jako puškvorec, je bílé kovové barvy a měří asi 84 centimetrů. Krátce nato má ale mnich za nejasných okolností zemřít. Stal se snad další obětí kletby meče?
Zatímco podle tohoto nepodloženého svědectví mnicha se má meč stále nacházet ve svatyni ve městě Nagoya, další legendy mluví o jeho osudech jinak.
Epos Heike Monogatari například líčí, jak císař Antoku z rodu Tairů prohraje roku 1185 bitvu s rodem Minamoto a je donucen spáchat sebevraždu – skočí i s mečem do hlubin moře.
Jiný příběh zase vypráví, že meč měl být ukraden a dochovala se prý jen jeho kopie, kterou nechává v 6. století vyrobit císař Sudžin. Historikové jsou ale zajedno, že Sudžin je jen bájnou postavou.
Jak je to tedy doopravdy s mečem, který má být – coby symbol ctnosti a odvahy – oficiální součástí japonských korunovačních klenotů?
Zná císař pravdu?
Záhadu Meče nebeského mračna chce rozluštit i štáb japonské televizní stanice NHK. Koncem minulého století se proto dokumentaristé vydávají do svatyně Atsuta ve městě Nagoya, kde se má klenot podle četných legend nacházet doposavad.
Kněží svatyně ale odmítají meč komukoliv ukázat. Jeho existenci přitom sami nikdy nepotvrdí, ale ani nevyvrátí. Jediné, co mohou filmaři spatřit, je pouhá maketa.
Pravdu o legendární zbrani tak zřejmě znají jen mniši – strážci posvátného tajemství, a sám císař Japonska, při jehož korunovaci by se meč měl používat.
Spatřil někdy současný japonský císař Akihito (*1933) legendární meč Kusanagi, anebo se jeho korunovace musela obejít bez meče?