Mezi archeologickými artefakty se občas najdou takové, které vypadají, jako by na naši planetu „spadly z nebe“.
Do vžité představy technologické vyspělosti určitého civilizačního okruhu vůbec nepasují… Patří k nim i záhadný disk nalezený ve staroegyptské hrobce.
Při vykopávkách v hrobce prince Sabu – syna faraona Anedjiba byl britským egyptologem Emerym (1903-1971) objeven podivný diskovitý předmět o průměru 61 centimetrů. Nález byl velmi enigmatický i vzhledem k jeho dataci. Pocházet měl z období 3000 let před naším letopočtem.
K čemu disk sloužil?
Disk byl zhotoven z jednoho kusu křehkého materiálu. Jednalo se o prachovec, sedimentární horninu zpevněnou prachovými částicemi. Evidentně šlo o součást nějakého neznámého technického zařízení.
Spekulovalo se dokonce o parním stroji či pumpě sloužící k čerpání vody. Odvážnější pohlédli ke hvězdám a prohlašovali, že jde o důkaz kontaktů Egypťanů s mimozemskou civilizací.
Skeptické názory oponovaly, že disk nemohl být součástí pokročilého stroje, protože je příliš křehký. Nejednalo se však o dekorativní předmět. Nějakou konkrétní funkci mít musel. Jakou?
Učitelé dávných Egypťanů
Mezi teoriemi možného užití tajemného disku najdeme i jeho uplatnění při procesu mumifikace. Disk byl prý součástí složité kolony, ve které se vyráběl uhličitan sodný, látka využívaná v procesu mumifikace.
Nedokazuje to sice přímo existenci návštěvníků z hvězd, ale upozorňuje na mimořádné a překvapivé znalosti Egypťanů v oblasti fyziky a chemie.
A to nás stejně opět vrací na začátek a k původní otázce: Kde lidé před pěti tisíci lety k takovým znalostem přišli? Kdo byli učitelé dávných Egypťanů? Opět se díváme ke hvězdám… Jen dejte pozor, až bude z oblohy padat další záhadný kamenný disk!
