Zimní svítání se dere do oken kanceláře na newyorském Manhattanu. Agent americké zpravodajské služby CIA Cleve Backster (1924–2013) celou noc pracoval.
Právě si nalévá šálek kávy, aby se po probdělé noci dostal do formy, když mu do oka padne zelená rostlina v květináči. Navzdory únavě dostává poťouchlý nápad. „Proč ji nepřipojit na detektor lži a nevyzkoušet její reakce?“
Během chvilky je dračinec (druh oné rostliny – pozn. red.) napojen na citlivé zařízení. Detektor lži neboli polygraf zaznamenává změny emocí pomocí měření určitých fyziologických veličin.
Květina však nereaguje na zalévání ani ponoření špičky listu do horké kávy. Agent Backster se proto chce pokusit vyvolat v rostlině úzkost a pocit ohrožení. Snad z ní konečně vymáčkne nějakou měřitelnou reakci.
Rozhodne se, že vystaví jeden z jejích listů plameni svého zapalovače. V tu chvíli ještě netuší, jaké ho čeká překvapení…
Umí číst myšlenky?
Dříve, než může agent svůj úmysl převést do reality, polygraf registruje intenzivní reakci na straně rostliny. Cleve Backster zůstává v úžasu stát jako přikovaný. Zaznamenaná reakce je nesporná stejně jako neuvěřitelná.
Rostlina skutečně prokázala strach a co víc: dokázala číst jeho myšlenky! „Nevyřkl jsem žádná slova, nedotkl jsem se rostliny, měl jsem jen plán spálit list. Záznamové zařízení začalo vykazovat dramatickou aktivitu.
Bylo to pro mne silné a vysoce kvalitní pozorování,“ popisuje událost z 2. února 1966 Cleve Bacster. Od té chvíle mu zjištěná fakta nedávají spát. Věnuje spoustu času jejich výzkumu a objasňování.
Rostliny podle něj disponují určitým dosud neobjeveným smyslem, pomocí kterého jsou schopny odhalit lidské myšlenky a emoce a reagovat na ně. Tuto schopnost pojmenuje „primární vnímání“.
Vědci jsou skeptičtí
Cleve Backster se stává hvězdou. Do svých pořadů ho zve celá řada osobností televizní a rozhlasové zábavy, novináři ho žádají o rozhovory. Kniha Tajný život rostlin, inspirovaná Backsterovým výzkumem, se stává bestsellerem.
Dokonce i jeho bývalí zaměstnavatelé v CIA zkoumají možnost komunikace mezi člověkem a rostlinami. Vědci jsou však daleko méně nadšení a zůstávají skeptičtí.
Nové experimenty, které se pokoušejí dosáhnout stejných výsledků jako u prvního úspěšného pokusu, totiž selhávají! A to nejenom u Cleve Backstera, ale i u dalších odborníků.
Vědci proto tvrdí, že polygraf reagoval pouze na změny statické elektřiny nebo vlhkosti. Zpochybňují také spolehlivost samotného detektoru lži. Dodávají, že rostliny nemají smyslové orgány, což u nich vylučuje existenci vědomí a jakýchkoliv emocí.
Víra bývalého agenta ale nezakolísá. Rozhodně ne veřejně. Nikdy se neožení, dává přednost společnosti siamské kočky a věnuje se vědeckým pokusům. Přes všechny okolnosti zůstává nepokořený. „Mám opravdu úžasného spojence. Matku přírodu,“ řekne jednou klidně.