Vytí, při kterém v žilách tuhne krev, bylo již mnohokrát natočeno a kryptozoologové jej považují za zvukové projevy nepolapitelného kryptida. Blízce se podobá vytí vlků, ale v několika konkrétních bodech se také významně liší. Patří noční mrazivé vytí z hloubi pustých lesů skutečně seskvečovi?
Lidé žijící v lesnatých oblastech USA a Kanady zdejší faunu obvykle důvěrně znají. Vědí, jaké druhy zvířat se tu vyskytují, umí dobře popsat jejich chování a identifikovat různé zvukové projevy.
Čas od času se ale nocí ozve táhle děsivé vytí, které k žádnému známému tvorovi v oblasti nedokáží přiřadit ani zkušení vědci. Poslechněte si strašidelné nahrávky sami.
KLACEK NAPOVÍ
Za jedno ze zásadních vodítek k identifikaci zvukových projevů tajemného hominida, který údajně obývá hluboké lesy Severní Ameriky, odborníci považují klepání na dřevo.
Očitými svědky bylo již několikrát hlášeno, že pozorovali seskveče, jak ze země sbírá silný klacek a několikrát jím udeří do kmene stromu. Badatelé věří, že klepání slouží jako komunikační prostředek.
Měkčí klepání prý slouží k tomu, aby o sobě jedinci v blízkém okolí udržovali přehled. Může jít také o varovné poklepání, které má upozornit na nebezpečí.
Jeden silný úder do stromu doprovázený hlasitým výkřikem či jiným hlasovým projevem je zase překládán jako „Je tu někdo (další)?“.
NIKDO HO NEPOZNÁVÁ
Přestože výklad tohoto chování se pohybuje pouze v rovině spekulací, fakt, že seskveč používá klacky k tomu, aby jimi tloukl o stromy, je přijímán jako nezpochybnitelný. Proto je tajemné vytí doprovázené hlasitým klepáním dřeva přičítáno právě jim.
Existuje mnoho audionahrávek domnělých zvukových projevů seskveče. Řadu z nich prozkoumali i zkušení biologové, kteří nakonec uznávají, že se jim nepodařilo najít žádnou shodu se známými druhy žijícími v dané oblasti.
Táhlé vytí sice blízce připomíná psa či vlka, ale výrazně se liší například v kolísání melodie. Kromě toho je vytí doprovázeno ještě celou škálou jiných zvukových projevů, z nichž některé jsou pro psy a vlky zcela nepřirozené.
Z lesů se ozývají hrdelní skřeky, vrčení a již zmiňované klepání na kmeny stromů. Existují dokonce nahrávky, na nichž je slyšet hned několik jedinců z různých vzdáleností, kteří mezi sebou prokazatelně komunikují. Oblast, kde se tyto zvuky ozývají, se navíc překrývá s mapou výskytu seskveče.
PŘEKVAPENÍ NA LOVU
Charakteristickou ukázkou domnělého vytí seskveče je nahrávka pořízená 3. října 2019 v kanadské provincii Ontario. Jejím autorem je vášnivý lovec Gino Meekis, který si onoho dne vyrazil s manželkou a vnukem na lov tetřevů.
Před sedmou hodinou večerní se z lesa začne ozývat série podivných skřeků a vytí.
„Nejdřív jsem si myslel, že je to los, ale když se to ozvalo podruhé, změnil jsem názor,“ vypráví Meekis a zdůrazňuje, že místní divočinu důvěrně zná, neboť prvních 12 let života strávil na lovech se svým dědečkem.
„Slyšel jsem mnoho divokých zvířat, ale nic takového,“ prohlašuje. Zvuky nejprve přicházejí z dálky, ale rychle se přesunou mnohem blíže. „Slyšeli jsme, jak se to pohybuje, muselo to být něco těžkého,“ doplňuje Meekis.
Jeho manželku v ten okamžik přemůže strach, popadne vnuka a spěšně se vrací k autu. Meekis ještě stihne pořídit několikaminutový záznam vytí a po návratu domů ho umístí na internet, kde nasbírá více než 2,5 milionu shlédnutí. Co rodinu na lovu tak vyděsilo?
ZDROJ NEZNÁME
Nahrávka zaujala i novináře, kteří se s žádostí o vysvětlení obracejí na biology ministerstva zdrojů a lesnictví. Dostávají ale jen neurčité odpovědi.
Mluvčí ministerstva Jolanta Kowalski přiznává, že si nejsou jisti, co je zdrojem těchto zvuků.
„Naši biologové říkají, že by to mohl být větší savec, například vlk, ale protože je ve značné vzdálenosti od rekordéru, není možné vědět to s jistotou,“ uvádí.
Jak ale vysvětlit zvukové projevy, které nelze připsat žádnému žijícímu živočichovi a ani vlci je ve svém spektru prokazatelně nemají? Skeptici se domnívají, že jde pouze o terénem nebo povětrnostními podmínkami zkreslené hlasy lišek či kojotů.
Ti se v oblasti sice vyskytují běžně, ale jen obtížně jimi lze vysvětlit hlasité klepání na stromy. Existují i názory, že jde jen o žert místních vtipálků.
Odborníci zkoumající tyto nahrávky se však shodují, že takové zvuky rozhodně nespadají do lidského hlasového spektra a není možné je napodobit.