Před zavalitým šamanem leží řada prapodivných ingrediencí. Nechybí mezi nimi rybí vnitřnosti, zvířecí kosti i ustřižené vlasy a nehty.
Slovutný medicinman Kwasi právě vyrábí magický amulet. Jeho nositeli má dodat nesmírnou sílu. Surinamský šaman nicméně prosluje zejména unikátními lektvary. Co mají umět?
Z chatrče se ozývá rytmické zaříkávání. Jeho původcem je nepříliš pohledný otrok Graman Kwasi (1692–1787). Jihoamerický šaman je dodnes obestřen řadou záhad a tajemství.
„Sám byl sice otrok, ale často spolupracoval s Evropany, což z něj činí kontroverzní osobnost,“ poznamenává spisovatel Sam Kean. Zejména o Kwasiho dětství a mládí toho mnoho nevíme. Na svět pravděpodobně přišel roku 1692 v tropické Africe.
Už jako dítě byl ovšem zotročen a převezen do Nového světa. Valnou část života pak strávil v Surinamu. Zde se proslavil jako kouzelník, padouch, ale i jako botanik…
Přišel o levé ucho
Po skráních třesoucího se mladíka stékají krůpěje potu. Hoch se drží za břicho a svíjí se na lůžku. „Okamžitě doběhni pro Kwasiho,“ nařídí matka mladšímu synovi, který po chvíli medicinmana přivede. Ten už v té době nemá levé ucho.
O to přišel poté, co otrokářům vyzradil skrýš uprchlých nevolníků. Jejich příbuzní se mu pomstili tak, že mu uřízli levý boltec. Pokud by pro ně nebyl tak cenný, zřejmě by ho zabili. Jenže Kwasi jim vyrábí magické amulety a léčí jejich neduhy.
I v případě nemocného mladíka prokáže, že je mistrem léčitelem. Poté, co hoch vypije několik jeho elixírů, jako zázrakem se uzdraví.
Vyráběl tonik
Prales se rozestoupí a objeví se keř s jasně rudými květy. „To je on,“ hlesne Kwasi. Šaman s úspěchem neléčí jen otroky, ale také Evropany, kteří se snaží přijít na kloub tomu, v čem spočívá kouzlo jeho nejslavnějšího lektvaru.
„Kwasimu se jeho složení podařilo tajit dlouhých 30 let,“ uvádí publicistka Kerry Lotzof. Nakonec ho prozradí žákovi věhlasného botanika Carla Linného (1707–1778). Toho zavede do pralesa a ukáže mu rostlinu, jež je základem jeho magického nápoje.
Jak se ukáže, má skutečně unikátní vlastnosti – zklidňuje žaludek a sráží vysoké teploty. Kwasi tak stál u zrodu prvních léčivých toniků. Na jeho počest dostane keř jméno Quassia amara.
Z otroka otrokářem
„Ten tu bude navždy,“ šeptají si otroci, když hledí na Kwasiho, slavícího devadesátiny. Nezdá se totiž, že by léčiteli ubývaly síly. V roce 1772 odcestoval šaman do Nizozemí, kde měl audienci u místodržitele.
Po návratu dostal plantáž a z bývalého otroka se stal otrokář. Jak si jeho bývalí druzi všimnou, často pije speciální lektvar, jenž nedává nikomu jinému. Místní dojdou k závěru, že jde o elixír věčného mládí. Asi nejsou daleko od pravdy.
Nápoj sice Kwasimu nesmrtelnost nepřinese, zřejmě i díky němu se ale dožije na tu dobu neuvěřitelného věku 94 let. Recept si bohužel vezme roku 1787 s sebou do hrobu. Opravdu si dokázal prodlužovat život s pomocí neznámého lektvaru?
Vládli černé magii
Ve tváři otrokáře se nepohne ani sval. Surinamský plantážník je mrtvý. Na onen svět se odebere za velmi záhadných okolností. Z úst mu teče tmavá tekutina a útroby svírají křeče.
Zatímco Kwasi prosluje jako léčitel, jiní surinamští šamani údajně ovládají černou magii. Jejich prášek, který si otroci při vaření vtírají za nehty, prý dokáže přivodit jejich pánům smrt.
Jak se ukáže, opět v tom hrají roli skvělé botanické znalosti místních medicinmanů. Prášek totiž vyrábí z tepelně neupravené kasavy, která je v tomto stavu vysoce toxická.
Přesto mnozí spekulují o magických schopnostech, které účinky prášku ještě zesilují. Znají snad tito šamani prastará a velmi mocná kouzla?