„To místo bylo posedlé něčím nepředstavitelně zlým,“ říká jeden ze svědků mrazivých událostí Herschel Tillman. Na mysli má dvoupatrovou rezidenci americké rodiny Surrencyových. V domě totiž dochází k incidentům, nad nimiž zůstává rozum stát.

Ožívají tu prý věci a napadají majitele stavení. Podlý poltergeist, který za útoky stojí, se neštítí ničeho. Jednoho dne se údajně dokonce pokusí o vraždu…

Na kost prokřehlý Allen Surrency se vrací domů z vycházky do nedalekého Hazelhurstu ve státě Geogria. V kalendáři je psaný 17. říjen roku 1872. Jen co si sundá kabát a promne si ruce, stane se něco, co ho nesmírně vyleká.

„Pár minut poté, co jsem přišel, jsem spatřil sklenice sklouznout ze stolu a roztříštit se o zem. Na podlahu padaly také knihy z polic,“ popíše svůj zážitek místním novinám Savannah Morning News.

„V dalších částech domu se sesypaly naskládané cihly, stoh dřeva, na zem spadla žehlička, vysypaly se sušenky, brambory a plechovky. Rozbily se džbánky a vodní vědra,“ dodá Surrency. Ten se zprvu domnívá, že vesnici zasáhlo zemětřesení.

Když ale zajde za sousedy, zjistí, že otřesy nikdo jiný nezaznamenal. „Asi lokální záchvěvy,“ zakroutí hlavou. Brzy ale zjistí, že se pěkně mýlil…

Zázrakem unikne zranění

Třináctiletá Clementine se loudavým krokem blíží k verandě. Vzhledem k tomu, že se v domě poslední dobou děje mnoho podivností, se domů vůbec netěší. Ještě že při chůzi vzhlédne vzhůru. Těsně před domem totiž na ni začnou padat cihly.

Není přitom jasné, odkud se berou a jaká síla je po ní vrhá. Vypadá to, jako kdyby se zhmotňovaly ve vzduchu a kdosi je záměrně po Clementine házel. „Dívka jako zázrakem vyvázla bez zranění,“ upozorňuje americký historik Jim Miles.

Nejstarší Surrencyho dcera se navíc brzy stane terčem dalšího útoku. Když leží v posteli, její vlasy se zvednou vzhůru, jako kdyby za ně někdo tahal.

Tisíce svědků

Surrencyho usedlost je proto brzy plná k prasknutí. Jakmile se mezi lidmi rozkřikne, že v domě straší, zamíří sem zvědavci z celého státu. Své reportéry sem vyšlou i přední noviny. Záhadě se snaží přijít na kloub i několik vědců.

„V domě došlo k mnoha zvláštním událostem. Dosvědčit to může 75 až 100 lidí,“ píše Surrency jen pár týdnů po prvním incidentu. Číslo v průběhu let výrazně překročí tisícovku. Ať už má podivné dění v domě na svědomí cokoli, neostýchá se předvést širšímu publiku.

Jednou, když se v domě shromáždí větší skupinka zvědavců, dojde k nejkurióznějšímu výstupu. Uprostřed obývacího pokoje se prý zničehonic zhmotní zvířata z nedaleké stodoly, jindy jedno z dětí napadne a málem zabije železný ohradník od krbu!

Náhlý a nečekaný klid

Záhadné aktivity ustanou až v roce 1877. Stane se tak krátce poté, co se na onen svět odebere Allen Surrency. To samozřejmě lidem zavdá příčinu ke spekulacím, zda za útoky nestála hlava rodiny.

„Podle jedné z verzí stál za záhadnými aktivitami Allen Surrency, neboť měl být ve svazku s ďáblem,“ nabízí jedno z možných vysvětlení americký profesor E. Randall Floyd. Moc věrohodné ale není.

Pokud by dřevař ovládal černou magii, určitě by si kouzly neničil vlastní dům a neútočil by na své nejbližší. Vyloučit je třeba i další zmiňovanou variantu. Podle některých zkazek totiž dům vyrostl na prokletém místě, nebo na někdejším indiánském hřbitově.

V takovém případě by se ovšem incidenty omezily jen na dům a jeho okolí. Jak ale víme, útoky na členy rodiny pokračovaly i po jejich odchodu na jinou farmu. Je tedy možné, že nějak souvisely s mladou Clementine, jak bývá u poltergeistů typické?