Ježíš Nazaretský se s největší pravděpodobností nenarodil 24. prosince. Kromě dne však zřejmě nesouhlasí ani rok Ježíšova narození, protože náš kalendář nevznikl ihned po narození Krista, nýbrž až o několik století později…
Záhada za záhadou…
Při výpočtech tak zřejmě došlo k řadě chyb, takže Ježíš Kristus se patrně narodil dříve, údajně někdy mezi roky 2 až 7 před začátkem letopočtu. Tehdy se prý na obloze objevila „hvězda“, úkaz, který zvěstoval Ježíšovo narození.
Ve starověku a středověku se však nebeská tělesa dělila v podstatě pouze jen na Měsíc, Slunce a hvězdy. Pod pojmem „hvězda“ se pak tudíž mohlo skrývat cokoliv…
Keplerovy výpočty
O co se tedy vlastně tenkrát skutečně jednalo? A je možné, že s odhalením nakonec přišel Johannes Kepler v Praze na Vánoce v roce 1603? Tehdy si totiž Kepler všiml zajímavého jevu, který dnes astronomové nazývají konjunkcí.
V podstatě se jedná o situaci, kdy se dva objekty, například planety, dostanou na obloze opticky blízko k sobě. Ve skutečnosti jsou tato tělesa samozřejmě od sebe stále velice vzdálená, ovšem na pozemské obloze téměř splývají v jedinou, jasnou „hvězdu“.
Astronomická konjunkce?
Kepler na základě svých výpočtů zjistil, že v roce 7 před naším letopočtem došlo hned ke třem konjunkcím Saturnu a Jupiteru, což rozhodně není obvyklé. A podobných událostí najdeme ve sledovaném období, tedy v letech 2 až 7 před naším letopočtem, mnohem víc.
Například 17. června roku 2 př. n. l. byly tímto způsobem velice „blízko“ u sebe Venuše s Jupiterem. Mohla tedy snad skutečně být onou hvězdou nad Betlémem právě některá z těchto konjunkcí?