Tým vědců pod vedením Petera Gorhama nevěří vlastním očím. Zrovna zkoumá výsledky, které přišly z observatoře vznášející se vysoko nad mrazivou Antarktidou. „To by mohlo znamenat, že…“ hlesne Gorham a větu nedokončí.

Výsledky jsou tak fantastické, že se jim nechce věřit. Lze z nich vyvodit, že náš vesmír není jediný?

Svět science fiction se bez něj prakticky neobejde. Řeč je o paralelním vesmíru či dokonce o paralelních vesmírech.

Narazit je na ně možné v každém druhém seriálu, který se odehrává ve vědeckém prostředí či v kosmu. Ač to zní neuvěřitelně, americká NASA nedávno zřejmě narazila na velmi podobný. Čas v něm má totiž běžet pozpátku.

„Náš návrh řešení samozřejmě ne každému voní,“ přiznává fyzik Peter Gorham, který za objevem stojí. Skutečně jeho tým narazil na zrcadlový vesmír?

Zvláštní objev

Létající observatoř ANITA pomalu ale jistě stoupá chladivým antarktickým vzduchem směrem vzhůru. Balón s ní se zastaví až ve výšce 37 kilometrů nad zemí. Zde zařízení svými vysoce citlivými anténami zachytává kosmické záření všeho druhu.

Na povrchu je pak zkoumá tým vedený Gorhamem. „Skupina vědců tentokrát narazila na něco velmi zvláštního,“ upozorňuje publicista Matt Burrows. ANITA totiž během letu zachytila i vysokoenergetické částice z kosmu.

Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Tedy pokud by k zařízení mířily z vesmíru a nikoli ze Země, jak se stalo. Z naší planety totiž vyvěrat nemohou, ani jí nemohou projít. „Tak odkud se tedy vzaly?“ položí si badatelé okamžitě otázku.  

Gravitace, co odpuzuje

„Vysvětlení tohoto naprosto bizarního chování částice může být buď naprosto nudné, pokud by se například jednalo o chybu v měření, anebo naopak naprosto strhující,“ prohlásí krátce po objevu Ibrahim Safa, člen Gorhamova týmu.

 Vědci přitom onu nudnou variantu záhy vyvrátí. O omyl nešlo. Co tedy zbývá? Protože částice nemohou pocházet ze Země ani zpoza ní, je podle odborníků jediným logickým vysvětlením, že pocházejí z paralelního vesmíru.

Ten je přitom k tomu našemu naprosto převrácený. Vysokoenergetické částice se zde tak chovají opačně než u nás. A nejen ty, v takovém univerzu kupříkladu čas běží pozpátku, nebo gravitace nepřitahuje objekty, ale naopak je odpuzuje.  

Nový fyzikální jev?

Ne všichni vědci jsou ale s Gorhamem zajedno. Podle nich jsou sice výsledky ANITY fascinující, ale neplyne z nich rovnou to, že existuje jiný vesmír. Někteří z nich mají za to, že zařízení zachytilo částice, které se záhadně odrazily od antarktického ledu.

„Pravděpodobně jde o výsledek našeho nedokonalého pochopení antarktického ledu, ale je tu šance, že je za to zodpovědný nějaký nový fyzikální jev,“ domnívají se.

Jinou alternativu nabídl už před časem světoznámý fyzik Stephen Hawking (1942–2018). Ten pouhých deset dní před svou smrtí publikoval studii, podle níž žijeme v holografickém vesmíru, tedy projekci jiného univerza. Pozoruhodná představa!

Stejně koneckonců jako ta, kterou prosazuje NASA, tedy že existuje nekonečně mnoho vesmírů, tedy i takový, kde na Zemi nevyhynuli dinosauři…