Malá vesnice Annín se krčí pod vrchem zvaným Mouřenec. Někteří místní se mu vyhýbají oklikou. Nemají z něj příliš dobrý pocit. Pokaždé, když není zbytí a musí se k Mouřenci přiblížit, strach a velmi zvláštní pocit jim zalézá hluboko pod kůži. Může za tyto pocity tragická událost, která připravila o život švédské vojáky?
Válečná vřava je v plném proudu. České země se mění v nemilosrdné bojiště a pláně se zalévají lidskou krví. Mrtví nestačí být odklízeni a obyvatelé zažívají permanentní strach o své životy.
Musí své skromné příbytky chránit před rabováním a často odrážet i útoky projíždějících vojsk. Ta se nevyhnou ani šumavskému Annínu a napáchají pořádnou spoušť!
Trpělivost pomalu dochází
„Naše ženy nejsou v bezpečí, musíme přece něco udělat,“ zlobí se jeden z místních a ostatní přikyvují. Pomalu jim dochází trpělivost, nejsou si jisti svým bezpečím a vlastně ani svými životy.
Procházející vojáci plení, co se dá, a když na ně přijde chuť, morálka i zábrany jdou stranou. Měsíce ve zbroji a hrůzné zážitky z bitevního pole si vybírají svou daň, z mužů se stávají stroje na násilí a sžírají je válečné běsy.
Bere spravedlnost do svých rukou
Strach z trestu drží obyvatele Annína v šachu. Nápady, jak projíždějícím vojákům vzdorovat, by byly, ale k jejich realizaci se nikdo nemá. „Nemám, co ztratit,“ pomyslí si annínský statkář a v hlavě mu šrotuje tisíce myšlenek.
Po chvilce se na jeho tváři objeví sotva znatelný ďábelský úšklebek. Počká si, až se setmí a ruch ve vesnici utichne. Popadne lopatu a rýč a spolu s několika čeledíny se vydává na cestu k Mouřenci. Zanedlouho několik postav neúnavně hloubí příkop.
„Dělejte, ať jsme brzy hotovi,“ pobízí své muže statkář a otírá si z čela krůpěje potu.
Na smrt nečeká
Hotovo! Příkop, v němž jsou navíc umístěny ostré hroty, vyčkává na nešťastníky. Důmyslná past sklapne zakrátko. Chytí se do ní skupina švédských vojáků.
Z jámy se ozývá křik a sténání, ovšem ani to statkáře neobměkčí a muž se dává i se svými pomocníky naposled do práce. Hbitě bere do ruky lopatu a raněné, ještě živé vojáky, zasype zeminou. Dílo zkázy skupinka řádně udupe a mizí pryč!
Jenže smrtí vojáků tragédie kolem Mouřence nekončí! Právě naopak. Brzy se objeví zvěsti, že je okolí kopce prodchnuto zlou silou a nejeden svědek vypráví, že tam slyšel podivné hlasy a nářek! Patří nářek vojákům, jež potkal krutý osud?
Z kostnice mrazí
Spoustu otázek i mrazivých pocitů vyvolává ale i kostel, který se tyčí na vrcholu Mouřence.
Ten je zasvěcen svatému Mořicovi a nedaleko něj se nachází hřbitov s přilehlou kostnicí. „Bývaly zde uchovávány ostatky až několika tisíc lidí a kosti se zde nachází dodnes,“ vysvětlují místní. Jenže komu ostatky patří, není zcela jisté.
Traduje se, že se jedná o kosti Švédů z dob třicetileté války. Mohou se mezi nimi nacházet i ostatky nešťastníků, které podle legendy zabil statkář? Dokonce se traduje, že zvláštní složení půdy na Mouřenci brání v rozkladu pohřbených těl.
Návštěva nebožtíků?
Někteří vyděšení svědkové popisují, že se jejich návštěva kostela a Mouřence proměnila v horor! „Měli jsme pocit, že se mezi stromy mihla nějaká postava. Z dálky to připomínalo kostlivce,“ líčí dva lidé, kteří si nepřáli být jmenováni.
Jiní zase popisují, že na Mouřenci našli světélkující kosti! Navíc spousta návštěvníků tvrdí, že v okolí hřbitova cítila velmi negativní energii. Mohly ji uvolnit magické rituály, které zde údajně probíhaly? Nebo má zlé síly na svědomí statkář a jeho hrůzný čin?