Lidé pohřbení zaživa, zjevení přízraků či pohanských démonů, to je jen krátký výčet temných legend, které se vážou ke kostelíku sv. Mořice a nedalekému hřbitovu na vrchu Mouřenec. Záhadologové jsou přesvědčeni, že se zdejšími nadpřirozenými silami si není radno zahrávat. Šumavské pověsti jsou často velmi neveselé. Výjimkou není ani sbírka lege

Beskydy a Šumava patří k nejkrásnějším, ale zároveň nejzrádnějším místům české krajiny. Každý rok se zde ztratí lidé, jejichž osudy mají podle statistik racionální vysvětlení v počasí, terénu či zdravotních komplikacích. Přesto některé případy, které zůstaly bez jasného závěru, živí staré pověsti o lesních pánech, bludných světlech a záhadách ukrytých v mlze hor. [caption id="attachment_161332"

Šumava, se svými hlubokými lesy, mlhami opředenými rašeliništi a pralesními zákoutími, patří k nejmystičtějším místům střední Evropy. Hora Boubín (1362 m n. m.) je známá nejen díky Boubínskému pralesu, ale také díky legendám, které se zde vyprávějí po staletí. Tyto příběhy nejsou jen výplodem fantazie – jejich kořeny sahají do dávných dob, kdy se v těchto končinách usadili Keltové. Archeologické

Boubínský prales na Šumavě patří k nejstarším chráněným lesním územím v Evropě. Jeho majestátní stromy, divoká příroda a nedotčená krajina působí jako brána do jiného světa. Právě zde se však odehrávají jevy, které se vymykají běžnému chápání.Místní obyvatelé i turisté hlásí podivné zvuky, zjevení a zvláštní pocity, které si nikdo nedokáže vysvětlit. Co se skrývá v hlubinách tohoto tajuplného lesa

Za tajemnými a strašidelnými místy nemusíme vždy do zahraničí. I v české kotlině najdeme zákoutí, na kterých se vám zježí chlupy na zátylku. Patří mezi ně bezpochyby i řada historických hřbitovů. Příběhy, které se za nimi mnohdy ukrývají, jsou smutné, poučné i strašidelné. A nejinak je tomu i s Velhartickým hřbitovem... Je brzké ráno a vesnice v

Malá vesnice Annín se krčí pod vrchem zvaným Mouřenec. Někteří místní se mu vyhýbají oklikou. Nemají z něj příliš dobrý pocit. Pokaždé, když není zbytí a musí se k Mouřenci přiblížit, strach a velmi zvláštní pocit jim zalézá hluboko pod kůži. Může za tyto pocity tragická událost, která připravila o život švédské vojáky? Válečná vřava je v plném proudu. České zem

Šumava byla již od pradávna drsným místem s nelehkými životními podmínkami a zejména zima zde bývala velice krutá. Opuštěné vesničky v zimě často zůstávaly zcela odříznuté od ostatní civilizace, a tak se často jen čekalo, až sníh a mráz povolí a bude možné se vrátit do běžného života. Ne každý však měl to štěstí a zimu přežil, ale výše zmíněné podmínky neumožňovaly pohřbít nebožtíka řádně a včas.

Bludičky zná snad každý z nás. Řadíme je k pohádkovým bytostem, jako jsou například čerti nebo víly. Co když jsou však skutečné? V případě bludiček se údajně jedná o světélkování, objevující se v noci, především pak v močálech a bažinách, avšak někdy také rovněž i na hřbitovech. Tato světla prý mají za úkol zavádět pocestné do močálů, kde většinou takt

Je zajímavé, že tak rozlehlé území, plné lesů, skal a údolí, nemá od nepaměti svého vládce či ochránce, jako je tomu například v Krkonoších. I když se na Šumavě od dávných časů vyskytovala celá řada tajemných bytostí, ve velkém množství pověstí a legend neměla svou ústřední postavu. Byly tu příběhy jak mocných obrů, tak celé řady všelijakých skřítků. Ale nějaký dominantní pověstný vládce chybí.

Lidé pohřbení zaživa, zjevení přízraků či pohanských démonů, to je jen krátký výčet temných legend, které se vážou ke kostelíku sv. Mořice a nedalekému hřbitovu na vrchu Mouřenec. Záhadologové jsou přesvědčeni, že se zdejšími nadpřirozenými silami si není radno zahrávat. Šumavské pověsti jsou často velmi neveselé. Výjimkou není ani sbírka legend okolo