Souhvězdí Orionu je v našich zeměpisných šířkách dominantou zimní noční oblohy. Nejlépe viditelné je v lednu, kdy se dostává nejvýše nad obzor.
Uprostřed Orionova pásu je oproti temné obloze možné spatřit zelený mlhavý obláček, který svou půvabnou tvář odhalí až při pohledu dalekohledem.
Mlhovina s označením M42 je bezesporu jednou z nejkrásnějších a nejčastěji fotografovaných mlhovin. Od Země je vzdálená 1300 světelných let.
Továrna na hvězdy
Mlhovina M42 se skládá z materiálu, z nějž vznikají hvězdy. V jejím středu se skutečně mladé hvězdy, kolem kterých se tvoří nové planety, nacházejí. Ve skutečnosti tak jde o mladou hvězdokupu. Její chování ale astronomům nedá spát.
Zejména výrazný nepoměr v počtu lehkých a těžkých hvězd je pro ně nepochopitelný. Vědci připouštějí, že odporuje veškerým současným poznatkům o vzniku hvězd a o rozdělení jejich hmotnosti. Taková hvězdokupa by vůbec neměla existovat.
Bohové z Oriona
Podle postavení hvězd ze souhvězdí Orion, zejména pak podle Orionova pásu, jsou orientovány některé prastaré stavby.
Různí záhadologové proto vyslovují myšlenku, že by právě toto souhvězdí mohlo být domovem bohů přinášejících moudrost, o nichž se zmiňují legendy dávných civilizací. V mlhovině M42 se pak má nacházet mohutná černá díra.
O hypotetickém využití těchto útvarů pro mezihvězdné cestování uvažují mnozí vědci. Je možné, že odsud skutečně k Zemi přišli zástupci neznámé rasy?