Z chrudimského hostince Na trávníčku se trousí hosté a mezi nimi také lehce podnapilý ředitel městského úřadu. Když mine zdejší klášter a konečně je sám, objeví se naproti němu podivná postava v hábitu.
Ředitel se celý rozklepe. Zdvižená kapuce totiž zakrývá jen krví zbrocený krk. „Stane se neštěstí,“ varuje ho bezhlavý kapucín a pak zmizí.
Východočeská Chrudim je místo, jež zřejmě leží na zřídle temné energie. Jak jinak si vysvětlit zdejší bohatou démonickou minulost?
V okolí staré školní budovy je prý zakopán vůz plně naložený zlatem, nedalekou loukou známou jako Hyksovo pole se v noci prochází přízrak zlého sládka a ve zdejším klášteře údajně straší mrtvý řeholník, který byl pohřben zaživa.
V roce 1699 je Chrudim dokonce svědkem vymítání ďábla, to když čarodějník z Rabštýnku léčí svými magickými formulkami jistou Magdalenu Korbářovou. Aby toho nebylo málo, čas od času se nedaleko zdejšího hostince Na trávníčku zjevuje duch bezhlavého kapucína.
Miluje vdanou ženu
Mladému mnichovi, jenž po vstupu do Řádu menších bratří kapucínů přijme jméno Fortunát, planou tváře vzrušením.
Opatrně, tak aby ho nikdo neviděl, se vykrade z kláštera a rychlým krokem spěchá k domu paní Voršilové, manželce zámožného chrudimského řezníka Petra Myslivečka. Jakmile Fortunát rozrazí dveře, poklekne na zem.
„Ach, jak vás miluji,“ vykřikne a zadívá se do hlubokých očí paní Voršilové, za níž už nějaký ten čas potají chodí.
„Co čert nechtěl, právě v tu chvíli se však domů vrátil řezník Mysliveček a v záchvatu zuřivosti kapucínovi uťal hlavu,“ podotýká spisovatel Alois Gallat (1827–1901). Následně řezník zabalí hlavu do kusu látky a hodí ji do řeky.
Zbytek těla poté dovleče až ke klášteru, kde ho pohodí. Pak se jde udat na policii.
Mumifikují lidská těla
Z potemnělé klášterní krypty se ozývají kroky. Mniši zde totiž právě pochovali bezhlavé tělo svého bratra Fortunáta. Jeho duše ale v hrobce nenajde pokoj. Nedlouho po smrti se prý začne zjevovat místním lidem a varovat je před blížícím se nebezpečím.
Mají v tom snad prsty nějaké tajemné rituály, které ve zdejším kostele sv. Josefa kapucíni praktikují? Leccos by tomu napovídalo. V klášteře je o něco později pohřben jiný mnich, který však prý krátce poté obživne a snaží se z krypty dostat ven.
Kapucíni dokonce v té době začnou své mrtvé mumifikovat. „Vytvářely se sofistikované způsoby ukládání těl pomocí průduchů ve stěně. Každá hrobka měla až 60 různých průduchů.
Proudění vzduchu zapříčiňovalo přirozenou mumifikaci lidského těla,“ vysvětluje současný člen řádu bratr Vojtěch. Navíc se jim podaří zaživa pohřbít i jistou Isabelu Zinsendorfovou. Že by další trestuhodný omyl?
Předpoví zkázu refektáře
Ve tváři chrudimského purkmistra je vidět zděšení. V roce 1746 se mu totiž v noci cestou z hostince zjeví duch bezhlavého kapucína. Vystrašený ředitel ho však příliš neposlouchá, a tak dojde druhého dne k neštěstí. Ve zdejším klášteře vypukne ničivý požár.
Nejde přitom o první případ, kdy se Fortunát někomu zjevil. „Už v roce 1698 ho spatřili zdejší mniši. Co se jim pokoušel mrtvý druh sdělit, nezjistili. O den později spadl do studny klášterní zřízenec a utopil se,“ informuje Gallat.
Naposledy Fortunáta lidé z Chrudimi spatří 14. května roku 1827, opět se jim ale nepodaří katastrofě předejít. Následujícího dne se tak propadne klenutí klášterního refektáře i s přítomnými hosty. Opravdu tento přízrak obchází městem? A kdy se objeví příště?