„Tohle popírá učení naší všemocné církve,“ vykřikne zděšeně katolický kněz. Před sebou má mapu s vyobrazením jižních oblastí Atlantického oceánu. Je tam jakási pevnina.
Kdyby měl před sebou autora, s chutí by ho prohlásil za kacíře a poslal rovnou na hranici.
Turecký námořník Piri Reis (asi 1470–1555) si v roce 1513 bere dovolenou. Už má dost mořské vody a chce si odpočinout. Zahálet ovšem nehodlá a pečlivě kreslí mapu světa, včetně jižních vod Atlantiku.
Vykreslí do nich pevninu – dnešní Antarktidu. Háček je v tom, že o téhle zemi na počátku 16. století ještě obyvatelé Evropy a Blízkého východu neměli ani tušení.
Mořeplavci se tehdy dostali k Ohňové zemi, Tasmánii, Austrálii a Novému Zélandu, jižněji neměli šanci. Navíc je spíš lákaly končiny, s nimiž by mohli obchodovat.
![Mapa světa od Piriho Reise. FOTO: Henry Walters / CC / volné dílo](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/06/piri-reis-oval-world-map-google-art-project-768x513.jpg)
Kdo se stal objevitelem?
Překvapující je, že Antarktida je znázorněná bez svého tradičního ledového příkrovu. Přitom odhalit, jak přesně vypadá bez ledu, se vědcům povedlo až v roce 1958. Podle nich ji v takové podobě mohli uvidět lidé přibližně kolem roku 4000 před naším letopočtem.
Která starověká civilizace by dokázala podniknout tak dlouhou plavbu? Kdo přirazil k jejím břehům a dokázal nový kontinent podrobně zmapovat? Otázky, na které neexistují odpovědi ani dnes, natož v 16. století, kdy mapa vznikla.
Předpoklady antických učenců
„K nakreslení mapy mi posloužily tajné dokumenty z konstantinopolské knihovny. Řada z nich pochází dokonce až z roku 400 před naším letopočtem,“ hájí tehdy svůj výtvor Piri Reis.
Duchovní totiž odmítají i domněnku, že by někde na jihu mohla být další pevnina, i když už antičtí učenci její existenci předpokládali. Kněží správně tuší, že ten, kdo připustí, že na druhé straně je pevnina, přitakává myšlence, že Země je kulatá.
![Orteliova mapa Světa. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/06/1024px-orteliusworldmap1570-768x523.jpg)
Kartografické dílo zmizelo
Takové kacířské bludy církev samozřejmě připustit nemůže. Nejspíš proto mapa kamsi mizí. Rozhodně ji nemají k dispozici další výzkumníci a mořeplavci.
Když vlámský kartograf Abraham Ortelius (1527–1598) v roce 1570 vytvoří první moderní atlas Země, naskicuje tam jenom jakýsi hrubý obrys. Kdyby vycházel z Reisova díla, určitě by jeho výtvor vypadal jinak. Mapa zůstává kdesi ukryta.
Historici na ni narazí až v roce 1929 v istanbulském paláci Topkapi. Vyobrazení Antarktidy dá popud ke vzniku řady teorií.
![Sumerové vyrobili tyto krásné šperky, mohli vytvořit i mapu Antarktidy? FOTO: Daderot / Creative Commons / CC0 1.0](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/06/pendants-tell-asmar-north-palace-room-e-16-in-hoard-11-early-dynastic-period-2900-2350-bc-lapis-lazuli-silver-carnelian-oriental-ins-768x579.jpeg)
Rodí se kolébka civilizace
Kromě oblíbených mimozemských civilizací, které měly pořídit satelitní snímek naší planety, se vyskytují i jiné názory.
Americký profesor Charles Hapgood (1904–1982) přichází s myšlenkou, že antarktické pobřeží bylo bez ledu před asi 6000 lety. Pak se podle něj posunula zemská kůra a to Antarktidu odeslalo do věčné zimy.
Její případné zmapování proto mohlo vzniknout kolem roku 4000 před n.l., kdy se v oblasti dnešní Mezopotámie rodí první civilizace a usazují se zde Sumerové. Mohl kartograf pocházet z těchto končin? Zatím nevíme.