Kdysi dávno se v okolí Chomutova těžil kamenec a síra. Na konci 16. století však těžba upadala. Měšťanům se to samozřejmě příliš nelíbilo, neboť tak přicházeli o své zisky…
Na vině je magie!
Někoho tehdy napadlo, že za všechno určitě může nějaká magie. A jak jedna myšlenka stíhá druhou, někdo další zase přišel na to, že když je místo začarované, je jistě také možné ho i odčarovat. Zbývalo už jen najít tu správnou čarodějnici…
Kletba čarodějnice?
Nakonec k soudci násilím přivlekli ženu, jež lidem pomáhala svými bylinkami, a obžalovali ji, že to byla právě ona, kdo doly obestřel magií. Soudce nařídil mučení. „Dokud neodčiníš, co jsi způsobila, budeš trpět,“ řekl jí.
Žena nakonec slíbila, že důl odčaruje. „Dejte mi nejprve alespoň doušek vody,“ prosila však kata a jeho pacholky. Voda jí ale byla odepřena. Žena pronesla kletbu:
„Tak jako já se nemohu napít, na místě vašeho dolu bude jednou samá voda, ale napít se z ní nebudete moci ani vy, ani vaši potomci!“
Mrtvá voda
Ženu nakonec popravili a práce v dole pokračovaly dál. Netrvalo však dlouho a ve slojích se objevil pramen vody. Jak důl zatápěl, jeho stěny se začaly propadat, až vznikla obrovská plocha zalitá vodou, dnešní Kamencové jezero.
Voda ale byla mrtvá, nikdo ji nemohl pít a nežily v ní ani žádné ryby. Stala se tedy snad kletba oné nešťastnice nakonec skutečností?