Pátralo po ní šest národů, hrála roli i v mezinárodní politice, vyvolala debatu v britském parlamentu, a byla dokonce předmětem článku Versailleské smlouvy. O čem je řeč? O lebce tanzanského sultána Mkwawy, která má být kouzelná!
Členové kmene Hehe žijí dlouhá staletí v izolaci na náhorní planině v jihozápadní Tanzánii, severovýchodně od jezera Nyasa. Pojmenování „Hehe“ pochází zřejmě z jejich děsivého válečného pokřiku, kterým se snaží zastrašit nepřátele. Hlubokými hlasy křičí:
„hee twahumite, hee twahumite, he he he heeeeee“. V překladu to znamená: „Pozor, přicházíme!“ Leckterý nepřítel se vyděsí tak, že raději uteče. O kmenu Hehe se také ví, že před bojem provozuje tajemné rituály a černou magii.
Pomáhají mu k vítězství magické předměty, v jejichž moc tak věří? Populace Hehe nepřevyšuje 5000 lidí. Na začátku žije s okolím v relativním míru. Pak se však chopí moci významný člen kmene pojmenovaný Munyigumba a začne vytvářet počátky státu.
Kmen sílí na úkor svých sousedů a začínají drobné potyčky. Zanedlouho je čeká válka, která navždy poznamená jejich dějiny.
Mkwawa neboli řezník
Na konci 19. století přicházejí do Afriky němečtí kolonisté a stanou se pro místní hrozbou. Hehe převyšuje okolní kmeny Sangu a Ngoni, často je napadá a z jejich zajatců dělá otroky.
Po smrti vůdce Munyigumba v roce 1880 se stává sultánem jeho syn Mkwawa, celým jménem Mkwavinyika Munyigumba Mwamuyinga (1855–1898).
Anglický žurnalista John Iliffe (1846–1914) ho v knize Moderní historie Tanzánie popisuje takto:
„Jeho postava byla štíhlá, měl ostře řezané a inteligentní rysy, byl chladný, brutální a šílený.“ Po jeho razantním nástupu na trůn, se mu brzy začne mezi okolními kmeny přezdívat „řezník“. Mkwawa své postavení upevňuje pomocí válek a zastrašování.
Příslušníci okolních kmenů se nechtějí dostat do područí obávaného vládce, a tak raději poprosí o pomoc neoblíbené německé kolonisty. V roce 1890 je kmen Hehe tak silný, že si jako jediný z jihovýchodní Afriky troufne dát se s Němci do křížku. Má šanci zvítězit národ ozbrojený jen primitivními oštěpy?
Mocná magie
Mkwawa Němce pronásleduje dlouhé čtyři roky. Přepadá je ze zálohy, využívá své dokonalé znalosti krajiny a ani jednomu neušetří život. V roce 1898 přichází osudný den, který podle legend může za to, že v Africe není do dnešních dnů klid.
19. července odhalí německý oficír skrýš Mkwawy a v nestřeženou chvíli ho se svou posádkou obklíčí. „Proklínám všechny, kteří se pokusí podrobit si můj národ!“ Vykřikne Mkwawa a střelí se do hlavy zbraní nepřítele, aby nepadl do zajetí.
Němečtí vojáci odstraní hlavu Mkwawy od těla. Důstojníci rozhodnou, že ji pošlou jako válečnou trofej do Německa, a dají tak najevo svou převahu.
Tímto gestem rozčílí domorodé obyvatelstvo, které se už po dlouholetém vyčerpávajícím boji nemá sílu znovu vzbouřit. Jedno ale udělat mohou. Vyřknout děsivé proroctví. Ujme se toho starý šaman, který před shromážděním zvolá:
„Dokud se lebka Mkwawy nevrátí, nikdy nebude v Africe klid!“ Zůstal duch krutého vládce mezi živými? Jeho lebka putuje nejdříve do Berlína, pak je na dlouhé roky uložena v antropologickém muzeu v Brémách.
Nekonečné pátrání
Statečné povstání kmene Hehe nadchne Angličany, kterým německá roztahovačnost už dlouhé roky vadí. Jakmile vypukne první světová válka, využijí nenávisti místních vůči Němcům a snaží se získat si domorodce na svou stranu.
To se jim podaří a po válce chtějí své spojenectví ještě více utužit, aby předešly následným problémům. Po kapitulaci roku 1918 Německá říše o kolonie ve východní Africe přichází.
Angličan Horace Archer Byatt (1875–1933), který je tamějším guvernérem, v roce 1918 po skončení války navrhne, aby německá vláda vydala lebku legendárního Mkwawy a vrátila ji zpět do Tanzánie.
Má být odměnou kmenu Hehe za jejich spolupráci během první světové války. Návrat sultánovy lebky je dokonce zahrnutý do podmínek Versailleské smlouvy, kterou mezi sebou v roce 1919 uzavřou poražené a vítězné státy. V článku 246 se přímo píše:
„Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy musí Německo vládě Britského Veličenstva předat lebku sultána Mkwawy, která byla odstraněna z východní Afriky a převezena do Německa.“ Nakonec se však lebka vrátí do Afriky až v roce 1954. Mohla za neštěstí, která kontinent postihla?