Údolí řeky Indus skrývá tajemství. V době bronzové se tu totiž nachází starobylá civilizace, která se mohla vyrovnat Egyptu nebo Mezopotámii. Pak ale mizí beze stopy a nikdo nedokáže říci proč. Byla to zničující válka, epidemie nebo jiná katastrofa?
Ještě dnes, když se podíváme na archeologické pozůstatky majestátních měst v povodí Indu, zůstáváme stát úžasem.
Precizně naplánovaná velká města s funkční kanalizací, rozvodem vody, masivními obrannými valy, všechno ukazuje na nesmírně schopnou a vyspělou civilizaci. A to vše kolem roku 2600 před naším letopočtem! Jenomže pak přichází nečekaná rána.
Zmizelá města
Podle archeologických důkazů to vypadá, že obyvatelé Harappy a dalších měst v povodí Indu prostě jednoho dne kolem roku 1700 před naším letopočtem zmizeli, odešli, zahynuli nebo byli odvlečeni. Ale nikdo nedokáže říci proč a kam.
Monumentální města zůstala stát tak, voda dál teče kamennými vodovody, studny jsou stále plné, na hradbách není žádná známka poškození, ani stopa po ničivém požáru, povodni nebo nepřátelském nájezdu, dokonce ani žádné kosti mrtvých. Proč lidé ze svých nesmírně rozvinutých a pohodlných měst odešli?
Tajuplné písmo
Trochu světla by nám nad tuto otázku mohly poskytnout písemné prameny, které archeologové ve městech nachází. Podobně jako Egypťané a Mezopotámci, vyvíjejí si i Harappané vlastní písemnou kulturu a zřejmě obrázkové písmo.
Jenže ouha, až do dnešního dne se vědcům nedaří nejstarší indické písmo rozluštit, a tak nám písemné prameny zůstávají úplně stejnou záhadou jako nečekaný zánik celé civilizace.
Někteří frustrovaní vědci, kterým se písmo nedaří rozluštit, dokonce prohlásili, že to možná vůbec žádné písmo není a že si Harappané jenom kreslí nějaké esteticky vypadající ornamenty a my si nad tím lámeme hlavu.
Válka, nebo epidemie?
Pády civilizací a měst ve starověku často působí války nebo jiné katastrofy, třeba epidemie či erupce sopek. Jenomže po válce, epidemii i jiné přírodní katastrofě obvykle zůstávají stopy – spálené domy, kosti mrtvých padlých, nánosy popela a podobně.
Zručný archeolog pak dokáže snadno určit nejpravděpodobnější dění, které k zániku města vedlo. V případě Harappy a dalších měst od Indu ale nemáme vůbec nic.
Zahynula města žízní?
Před čtyřmi lety přichází skupina geologů z oceánografického institutu v Massachusetts s možným vysvětlením. V době zániku civilizace se prý indické monzunové deště začaly přesouvat jižněji a oblast kolem Indu postupně vysychala.
Je tedy možné, že slavná civilizace v Harappě a dalších velkých městech umřela žízní.
A pokud přijmeme i rozšířené tvrzení, že voda a koupele hrají v náboženství Harappy svou důležitou roli (ve městě byla objevena ohromná nádrž, která mohla sloužit jako rituální bazén), mohli si obyvatelé myslet, že se od nich odvrací přízeň božstev a dobrovolně odejít směrem na jih, kde je vody více.
Slabinou této teorie je, že ani na jihu po nich nenacházíme žádné stopy. Tajemství velké civilizace starověku tak dosud zůstává nerozluštěné.